"Globalizace světa se nevyhnula ani vínu. Lidé se učí, že francouzské víno nemusí být vždy nejlepší. Mezi francouzskými víny jsem našel outsidery a nádherné pití jsem objevil mezi lucemburskými," takový je jeho dojem, který si přivezl z poslední soutěže v Paříži.
* Laik si řekne: To musí být příjemná záležitost, ta degustace vína! Sednete si ke stolu, nosí vám jednu skleničku za druhou, samá dobrá vína... Máme vám co závidět?
Většina lidí mi skutečně závidí, říkají: Piješ a ještě máš za to peníze. Tak to není, hodnocení vína není honorovaná práce, ale čestná funkce. Organizátor vám zaplatí letenku, dobrý hotel a společensky a kulturně se o vás postará... Jinak je to náročná práce. Vzorky musíte nejen zhodnotit, ale také zdůvodnit, proč jste je tak hodnotili, o vínech se mezi hodnotiteli diskutuje. Dříve jsme degustovali padesát šedesát vzorků za den, dnes se dělá třicet až pětatřicet.
* Je člověk u pětatřicáté skleničky schopný ještě něco rozeznat?
Za celou degustaci nevypiju víc než půl deci vína. Zvykl jsem si víno vyplivovat, není to sice příliš estetické, ale je to jediná možnost, jak neomámit organismus. Těch třicet čtyřicet vzorků cvičený degustátor zvládne.
* V Česku známe slovenská vína určitě méně než Slováci moravská. Čím byste nás Čechy přesvědčil, abychom pili slovenská vína?
Slovenská vína jsou trochu jiná. Moravská jsou citlivější, hladší, slovenská expresivnější, v mnohých vínech, třeba z malokarpatské oblasti, je víc sympatické drzosti, mají víc kyselin, jsou ostřejší... V nejlepší slovenské vinařské oblasti, v južnoslovenské, je o několik hodin slunečního svitu víc než na Moravě, v tom slunečním kotli okolo Štúrova a Nových Zámků se každoročně daří vínům, která bez problémů dosahují cukernatosti až pětadvacet. Jsou to ty známé ryzlinky z obce Mužla. Nedávno jsem jeden z nich, Chateau Belá, Ryzlink rýnský 2001 objevil ve slavné pařížské vinotéce Lavinia.
* Co slovenské tokajské?
To je víno, které nám i vinaři na Moravě tak trochu závidí. Odrůdy Furmint, Lipovina a nádherně voňavý Muškát žltý se v České republice nepěstují. A pak jsou tu ještě slovenské nově vyšlechtěné odrůdy, které česká papulka ještě neochutnala. Snad ještě tak Devín, ale jsou tu i nové modré odrůdy Dunaj, Hron nebo Nitra, které si v kvalitě nezadají s vynikajícími francouzskými nebo španělskými červenými víny.
* Myslíte si, že slovenská vína mají šanci prorazit i na zahraniční trhy?
Slováci se o to, myslím, nebudou ani pokoušet. Produkce vína na Slovensku není stejně jako v Česku soběstačná. Pokud se uskuteční export slovenských vín, tak jen - nedávno jsem slyšel takový pěkný výraz - v homeopatických dávkách. Samozřejmě kromě exportu do České republiky.
* Jak vidíte budoucnost slovenského vinařství?
Já se jí nebojím. Ale ten pohyb bude muset nastat zdola, protože naše ministerstvo má na rozdíl od českého mnohem menší zájem o rozvoj vinohradnictví a vinařství.
* Po úspěchu oscarového filmu Bokovka stoupl v Americe zájem o pinot noir, oblíbené víno hlavního hrdiny, zatímco klesl prodej merlotu, který je ve filmu zdrojem jízlivých poznámek. Je vkus zákazníků skutečně tak kolísavý?
V podstatě ano. Obliba zboží - víno nevyjímaje - se pohybuje po sinusoidách, tedy pravidelně stoupá a klesá, pak je zájem o nové věci a pak jsou výstřelky. Já považuju oblibu pinot noiru zásluhou Bokovky právě za ten výstřelek, kterým na pár měsíců ovládáte masy a který znovu klesne na původní hodnotu. Mimochodem, pokud jde právě o tyto dvě odrůdy, já si osobně merlotu vážím daleko víc než pinotu.
* Děje se něco podobného i v našich zemích, že by rázem stoupl, nebo klesl zájem o nějaký druh vína?
Vemte si chardonnaymanii, která je i u vás. Chardonnay je velká móda, ale když jsme nedávno hodnotili patnáct slovenských chardonnay, udělili jsme jen tři čtyři medaile. Není to odrůda, která by byla šitá na míru našich lidí. Na rozdíl od sylvánu, ryzlinku nebo veltlínu... Lidé se vždy vracejí ke stálicím na vinařském nebi.
* Která odrůda je tou stálicí, jež nikdy nevyjde z módy?
Ryzlink rýnský. Z červených Frankovka a možná Svatovavřinecké.
|
ČTĚTE TAKÉ |
| Moravská slámová nemají soupeře |
| Na dobré bílé si musíme ještě počkat |
| Moravská vína: Originalita, která jinde není |
 Světově uznávaný odborník Fedor Malík z Bratislavy. |
