ČTĚTE TAKÉ:
Nájemníci demonstrovali proti deregulaci, hrál jim Pokondr
Zamrzlé nájemné v regulovaných bytech se má uvolnit poprvé po třech letech pod tlakem evropského soudu. Na projednání tam čekají stovky žalob majitelů domů na stát se žádostí o miliardová odškodnění za cenovou regulaci.
Aby se stát vyhnul platbě odškodného, spěchají politici s přijetím zákona o deregulaci činží. O kolik se nájmy zvýší, o to se mezi politiky ještě strhne bitva.
Sociální demokraté navrhují růst nájmů o 9,3 procenta ročně, ani ve svých řadách však nemají pro zákon bezvýhradnou podporu.
Například poslanec Stanislav Křeček, který dlouhodobě zastupuje nájemníky v právních sporech, je pro uvolnění činží, ale pro zákon v jeho současné podobě by ruku nezvedl.
"Jsem pro pomalejší tempo růstu nebo delší přechodné období, říká Křeček. Naopak křesťanští demokraté by přechodné období zkrátili nejraději na čtyři roky.
ČSSD hledá podporu
ČSSD proto bude muset rozjet politické obchodování s opozicí - buď občanskými demokraty, nebo s komunisty, aby zákon prosadila. Opoziční ODS by si představovala ještě razantnější postup než lidovci.
"Prosazujeme sice ještě rychlejší tempo deregulace, ale jsme ochotni podpořit vládní návrh, pokud budeme současně moci prosadit změny v občanském zákoníku," říká poslanec Tom Zajíček.
Na takové návrhy však někteří sociální demokraté nechtějí kývnout. "Občanský zákoník podle ODS, to by byla likvidace ochrany nájemníka, to je nepřijatelné," říká Křeček.
Podporu by tak mohla ČSSD začít hledat u komunistů. "Lze pro to hlasovat, ale devět procent růstu je horní hranice," říká Jiří Dolejš z KSČM.
Paroubkova strana si před nadcházející schůzí poslanců nechává všechny dveře otevřené. "Musíme dát na stůl návrhy všech stran, a pokud zákon má být, budou muset couvnout všechny strany," říká poslanec Evžen Snítilý z ČSSD.
I zástupci nájemníků cítí poslední šanci vládní zákon ovlivnit. Proti razantnímu zvyšování nájemného chystá na pondělí protesty Sdružení nájemníků.
"Budeme manifestovat pro přijetí kvalitního zákona, který by měl stanovit pravidla umožňující majitelům pečovat o své domy. Ale měly by tu být mantinely, aby bydlení bylo v budoucnu dostupné i pro mladé lidi," říká místopředseda sdružení Milan Taraba.
Mladí lidé, kteří si shánějí své první bydlení, jsou však regulací chráněni minimálně. Regulace se vztahuje pouze na staré dekrety, nové bydlení lze legálně získat jen za volný nájem.
"Víc než půlka mého platu jde na bydlení. Kdyby se dekrety zrušily, moje bydlení by zlevnilo," píše Petra Vokurková na webových stránkách podporujících deregulaci nájmů. Včetně energií platí deset tisíc měsíčně za byt 1+1 v Praze.
Minulý týden proběhla v Praze druhá demonstrace hnutí Sdružení nájemníků Prahy 1.
"Nevidím důvod, proč by se nájemné mělo zvyšovat, na pokrytí nákladů to stačí, a pokud ne, ať si majitelé vezmou půjčku," říká Vladimír Hruška, šéf hnutí, který bydlí v centru hlavního města v pětasedmdesátimetrovém bytě. Na regulovaném nájmu nyní platí 2200 korun měsíčně, což je jen zlomek tržní činže v této oblasti.
Podle připravovaného zákona by mělo regulované nájemné v centru Prahy růst nejrychleji - až o 18 procent ročně. Mimo Prahu má být růst mírnější.
