A ne ledajaký, jde o první místo v republice, kde se průmyslově vyrábělo pivo ochucené medem. A Jiří Jelínek se může pyšnit titulem „vynálezce medového piva“. Chmelový mok nazvaný Kvasar se u Jelínků vaří už patnáctý rok.
„Začalo to úplnou náhodou. Jsem vystudovaný sládek a syn v roce 1992 objevil moje stará skripta. Z hecu jsem doma v hrnci uvařil pět litrů a nechal je vykvasit v ledničce. Všem to chutnalo, tak jsme vařili dál,“ popisuje muž, který celý život pracoval jako dispečer a řidič autobusů.
Až zdravotní problémy ale rozhodly o tom, že se pivo pro rodinu Jelínkových stane denním chlebem. „Rozhodli jsme se to risknout. Všechny úspory šly do výroby piva, většinu věcí jsme si vymýšleli a dělali sami, doslova na koleně,“ popisuje Jiří Jelínek postupné budování minipivovaru, který přišel dohromady asi na tři miliony korun.
Hned to jdi patentovat, radili znalci
To, že navíc začal vařit medové pivo, bylo podle něj logickou věcí. „Jsem totiž včelař, tak mě napadlo to spojit a ochutit pivo pravým medem. Chvíli jsem experimentoval a pak jsem se s výsledkem šel pochlubit za kamarády do Výzkumného ústavu pivovarského v Brně, kde jsem dva roky po škole pracoval. No a oni mi hned radili, ať si to nechám patentovat,“ popisuje Jelínek.
Díky jeho objevu teď Kvasar vládne celé rodině. Výrobu podle tajného receptu už přebírá i osmadvacetiletý syn Jiří Jelínek mladší, jako neplacenou brigádnici potom jeho otec označuje i svoji manželku.
„Já spíš jen tak pomáhám a také musím trochu hlídat, aby mi další tanky s pivem nestavěli až přímo v kuchyni u stolu. Vždyť jsem na dvorku uchránila už jen poslední kousek místa, abych měla kam dát alespoň květiny,“ směje se Marie Jelínková.
Ne vždy je ale vaření piva jen příjemnou zábavou. O tom, že by Jelínkovi za posledních 15 let jeli třeba na dovolenou, si nechávají jen zdát.
„Jsme jenom tři a práce je hodně. Kromě vaření totiž ručně umýváme láhve, plníme je, lepíme na ně etikety, pivo také sami prodáváme. Kapacitu na rozvoz už nemáme, takže lidé si pro ně chodí k nám, jezdí si i hostinští. Kromě pivovaru tak doma máme i nonstop prodej dvanáct hodin denně včetně svátků a víkendů,“ dodává Jelínek.
U dveří domu podle něj denně zvoní několik desítek lidí. Za to, že do Sentic pro světlou medovou desítku, dvanáctku, patnáctku i tmavou třináctku jezdí lidé z celé republiky, ale i turisté z Rakouska, Slovenska, Anglie či Ruska, ale podle Jelínka Kvasar vděčí Pivovaru Černá Hora. Ten od Jelínka před devíti lety koupil licenci a s Kvasarem od té doby sbírá nejrůznější ocenění.
„Tolik, abych nemusel nic dělat, nebo abych si postavil svoji hospodu, jsem za licenci nedostal, i ocenění zní na pivovar a ne na moje jméno. Z každého úspěchu mám ale radost, Kvasar beru jako své dítě,“ dodává Jelínek.
