Důvod je jednoduchý: tržby z jízdného na trati po odchodu průvodčích klesly na polovinu.
O návrat průvodčích požádal Liberecký kraj, který si vlaky u Českých drah na této trati objednává a platí je. Čím jsou tržby menší, tím víc musí kraj doplácet.
Podle krajského náměstka pro dopravu Martina Seppa jsou nízké tržby způsobené tím, že většina cestujících nastupuje až ve stanici Jiřetín pod Bukovou.
"Během krátké, šestiminutové cesty do Smržovky se ne všichni cestující stihnou odbavit. V každém vozidle je pouze jeden automat," vysvětlil Sepp. Automat například nepřijímá bankovky, navíc řada cestujících si zvykla, že průvodčí nejezdí, a jede bez lístku. Za přistižení jim hrozí tisícikorunová pokuta.
Vlaky bez průvodčího jezdí už patnáct let
Dráhy provozují vlaky bez průvodčích, v drážní terminologii označované jako "specifický způsob odbavení", už patnáct let.
Podle mluvčího dopravce Petra Šťáhlavského jde i o způsob záchrany provozu na malých tratích, protože zrušením postu průvodčího dráhy výrazně sníží provozní náklady. Bez průvodčích jezdí už celkem 1 537 spojů.
Dráhy chtějí počty vlaků jen s automaty rozšiřovat, ne vždy se jim to daří. Například od loňského prosince měl jezdit samoobslužný vlak na trase z Berouna do Protivína. Dopravce ovšem nesehnal včas potřebný automat a průvodčí už dráhy přesunuly jinam. "Dočasně jsme obsadili výkony strojvedoucími na dohodu o provedení práce při odbavení," uvedl Šťáhlavský. Dopravce jim platí za hodinu práce průvodčího 160 korun.
Dráhy nemají přesné statistiky o tom, kolik procent cestujících ve vlacích bez průvodčích jezdí podle výsledků kontrol bez lístku. "Tržby sledujeme, a tak můžeme reagovat různými více či méně četnými kontrolami vlakových revizorů," dodal Šťáhlavský.
