Například domek s příbuzným, který si tu chce ponechat výměnek, získá mladá rodina zpravidla za velmi výhodnou cenu, nebo dokonce darem.
Za kabel přetínající ovocnou zahradu lze od rozvodné společnosti dostat jako jednorázové odškodnění obnos čítající třeba i několik desítek tisíc korun.
Přistoupit na věcné břemeno je velmi lákavé. Stačí jen sepsat smlouvu, případně ji stvrdit vkladem do katastru nemovitostí, a užívat výhod.
Problém nastane ve chvíli, kdy se bude chtít majitel nemovitosti věcného břemene zbavit. To totiž může být velmi složité, v některých případech prakticky nemožné.
Pokud nebude příbuzný na vyměnku dobrovolně souhlasit s odstěhováním, žádný soud ho z bytu nedostane. S kabelem na zahradě nastanou potíže, když si na ní bude chtít majitel postavit třeba chatu.
Nejdříve bude muset získat vyjádření od energetické společnosti, za jakých podmínek lze na pozemku začít kopat a budovat. Firma je oprávněna například požadovat přeložení kabelu.
Podobné je to třeba i s trolejemi dopravních podniků připevněnými na domě.
Navíc: ne všechna věcná břemena vzniknou dobrovolně na základě dohody dvou stran. Energetické a telekomunikační společnosti mají totiž povoleno na cizích pozemcích stavět či kopat ze zákona.
Potřebují k tomu sice většinou souhlas vlastníka, ovšem existují i případy, kdy ho mít nemusí.
Pokud stavební úřad rozhodne, že se jedná o takzvaný veřejný zájem, musí majitel nemovitosti zásah do svého soukromého majetku strpět.
Může se však proti verdiktu stavebního úřadu odvolat anebo požádat o finanční odškodnění.
Další informace naleznete v úterní příloze MF DNES Peníze
