Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Věcné břemeno: výhoda, které se nelze zbavit strana

aktualizováno 
Sloup elektrického vedení před okny, strýc v bytě, plynovod na zahradě, studna, do které si chodí kromě majitelů pro vodu i sousedé, dráty připevněné na zdi -
tyto zdánlivě nesourodé skutečnosti mají jedno společné: pro majitele domu či pozemku představují takzvané věcné břemeno. To znamená, že někdo třetí, ať už jednotlivec nebo firma, používá část jejich nemovitosti.

Například domek s příbuzným, který si tu chce ponechat výměnek, získá mladá rodina zpravidla za velmi výhodnou cenu, nebo dokonce darem. Za kabel přetínající ovocnou zahradu lze od rozvodné společnosti dostat jako jednorázové odškodnění obnos čítající třeba i několik desítek tisíc korun. Přistoupit na věcné břemeno je velmi lákavé. Stačí jen sepsat smlouvu, stvrdit ji vkladem do katastru nemovitostí a užívat výhod. Problém nastane ve chvíli, kdy se bude chtít majitel nemovitosti věcného břemene zbavit. To totiž může být velmi složité, v některých případech prakticky nemožné. Pokud nebude příbuzný na výměnku dobrovolně souhlasit s odstěhováním, žádný soud ho z bytu nedostane. S kabelem na zahradě nastanou potíže, když si na ní bude chtít majitel postavit třeba chatu. Nejdříve bude muset získat vyjádření od energetické společnosti, za jakých podmínek lze na pozemku začít kopat a budovat. Firma je oprávněna například požadovat přeložení kabelu. Cena s tím spojených prací často může přesáhnout částku, kterou získal majitel nemovitosti při zřízení věcného břemene jako jednorázové odškodnění. "Každý, kdo chce stavět, musí mít vyjádření od všech rozvodných společností, zda jeho pozemkem nevedou nějaké kabely či potrubí. S věcným břemenem může být tedy problém. Ne že by se na takové parcele nedalo za žádných okolností stavět, jen se musí obě strany dohodnout. Náklady například na odklon potrubí pak hradí stavebník, nikoli společnost," vysvětluje Lenka Makovská z Městského úřadu ve Svitavách. Podobné je to třeba i s trolejemi dopravních podniků připevněnými na domě. "Pokud chce majitel dům zbourat či rekonstruovat, musí mít souhlas drážního úřadu. Dále je to věcí stavebního řízení," říká Blažena Jůzová z pražských Dopravních podniků. Když se bude chtít vlastník budovy zbavit drátů elektrického vedení, které jsou na ní uchyceny, musí požádat energetickou společnost o jejich přeložení a podle tiskového mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce náklady s tím spojené zaplatit. Navíc: ne všechna věcná břemena vzniknou dobrovolně na základě dohody dvou stran. Energetické a telekomunikační společnosti mají totiž povoleno na cizích pozemcích stavět či kopat ze zákona. Potřebují k tomu sice většinou souhlas vlastníka, ovšem existují i případy, kdy ho mít nemusí. Pokud stavební úřad rozhodne, že jde o takzvaný veřejný zájem, musí majitel nemovitosti zásah do svého soukromého majetku strpět. Může se však proti verdiktu stavebního úřadu odvolat anebo požádat o finanční odškodnění.

Viz str. II


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.