Když před časem Tomáš Hloušek žil jako student v Londýně, překvapilo ho, jak časté jsou v tamějších hospodách různé vědomostní soutěže a kolik na ně chodí lidí. Po návratu se rozhodl něco podobného rozjet i u nás.
Dnes jím spoluvlastněná firma Hospodský kvíz organizuje soutěže v sedmdesáti restauracích, hospodách a barech po celé republice. Každý týden se jich účastní kolem tří tisíc lidí.
Na trhu je největší a netají se dalšími plány na rozšiřování. „Dostali jsme se do fáze, kdy nás to už uživí. Zpočátku jsme rostli dost živelně, firmu jsme založili, aby to dostalo větší řád,“ říká Daniel Langer, který je ve firmě společníkem a na starosti má především získávání nových hospod.
Vždycky když přijde do nové restaurace, přemýšlí, zda by v ní šel hrát kvíz. „Podmínkou je, aby to mělo dostatečně velké prostory tak pro 50 lidí a vlastní dataprojektor nebo televizi,“ vysvětluje.
Byznys model je totiž jednoduchý: najít hospodu s dostatečnou kapacitou a ochotným majitelem, kde se lidé jednou za týden sejdou a zahrají si. Hospodský kvíz dodá sadu 56 otázek a moderátora, který večerem provází. Každý hráč zaplatí 40 až 50 korun, část z nich jde moderátorovi a zbytek pořadatelům.
Hospodští si přítomnost kvízu pochvalují, i když někteří údajně zkoušejí od pořadatelů získat peníze za pronájem. Většina si ale uvědomí potenciál pro zvýšení návštěvnosti.
„Hrají u nás od září a jsme s nimi maximálně spokojeni. Na jeden den se zaplní téměř všechny prostory, navíc nám to přivedlo lidi, kteří od té doby chodí i jindy,“ říká Zuzana Šilhánová ze Sportbaru 66 ve Šternberku na Olomoucku.
Zájem o kvíz prý ve Šternberku rostl postupně: zpočátku bylo soutěžících asi dvacet, nyní na otázky odpovídá okolo padesáti lidí.
Pro hospody má kvíz ještě jednu výhodu: soutěže se zpravidla konají ve všední dny, kdy návštěvnost bývá slabší. Díky kvízu se tak tržby srovnaly s těmi víkendovými.
„Víme i o hospodách, které měly třeba v úterý zavřeno a kvůli nám otevřely,“ říká Langer. V době, kdy se hospody potýkají s úbytkem návštěvníků, je právě kvíz jednou z možností, jak nové lidi přilákat.
Studenti i padesátníci
Šternberk je v rozšiřující se síti hospod, kde se kvíz hraje, částečně unikátní složením návštěvníků. Zatímco ve většině převažují studenti a lidé pod třicet let, ve Šternberku běžně hrají i padesátníci a starší. „Na studentech se kvíz rozjížděl, ale postupně se nabalují další generace lidí,“ tvrdí Langer.
Soutěž se skládá z pěti kol po jedenácti otázkách a jedné bonusové závěrečné. Po každém kole je krátká přestávka na doplnění občerstvení. Nesmí se používat mobily ani jiné nápovědy. Otázky jsou rozložené podle určitých témat, poslední částí jsou hlavolamy či hry se slovy.
„Snažíme se, aby to bylo pestré. Na otázkách proto dělá kolem sedmi lidí,“ říká Hloušek. Přes léto chce systém zdokonalit a vytvořit databázi otázek, aby na každém kvízu v daný týden byly otázky jiné. Kvízy začali úspěšně nabízet i firmám pro jejich teambuldingové akce.
Týmy mezi sebou soupeří nejen v hospodě, ale i v městských ligách završených městským finále. Pravidelní návštěvníci kvízu berou otázky nejen jako zábavu, ale i jako možnost vidět se se svými přáteli. „Návštěva kvízu mi umožňuje se vidět se známými pravidelně každý týden, protože za normálních okolností je často komplikované se domluvit na vhodném termínu,“ říká účastnice kvízu v Hospodě U Magora v Olomouci Eva Ženčáková.
Kvízům se daří hlavně na Moravě: s prvními soutěžemi tam začínala firma PubQuiz. Langer vidí potenciál na další růst, odhaduje, že v Česku by se mohl hrát kvíz až ve dvou tisících hospodách. Ve Velké Británii se pravidelně soutěží ve více než 20 tisících podnicích.
