Ačkoliv ministerstvo upozorňuje, že podpora státu pro menší firmy včetně jednotlivých fyzických osob dosáhla loni vůbec nejvyšší sumy od roku 1992, celkem 11,4 miliardy korun, faktem je, že drtivá většina - téměř 76 procent z toho - šla jako dotace do zemědělství. Na každou firmu ze všech ostatních oborů tak v průměru zbyly čtyři tisíce korun.
Samotné podniky ovšem na státní peníze moc nespoléhají a vadí jim spíše přístup úřadů a stále nedokonalé zákony. "Já vidím, že stát menší firmy diskriminuje na úkor velkých. Kdybych nezaplatil daně, tak mi do měsíce obstaví finanční úřad účty, což se velkým nestane. Kdyby to včas udělali Stehlíkovi v Poldovce, tak by nikdy nemohl udělat na odvodech státu dluh desítky milionů," soudí jednatel firmy Dribo Lubomír Ottich. Důvodem podle něho je, že řada velkých firem je provázaná s politikou.
Na přehnanou horlivost finančních úřadů v menších firmách, které fungují, si také podnikatelé stěžují snad nejčastěji. Ředitel pražského finančního ředitelství Lubomír Janoušek jejich tvrzení zcela neodmítá. "Za pražské firmy mohu říct, že to tak není. Ale u těch mimopražských... takové informace máme. Fungující subjekty jsou navštěvovány velmi často," říká. Důvodem je podle něj většinou fakt, že zkontrolovat pochybně hospodařící firmy je složité. "Většinou ani nekomunikují, a je tedy těžké se s nimi vůbec spojit. Takže když je v okrese pár fungujících firem, tak se tam inspektoři objevují častěji," dodal.
Inspektoři a nedokonalé zákony ovšem nemohou za vše. Přes dynamický rozvoj je úmrtnost nových menších firem stále vysoká, ovšem v zahraničí bývá situace obdobná. "Z deseti nových se udrží tak dvě firmy, není to odlišné třeba od Rakouska či Švýcarska," tvrdí Vinš.
Právě lepší podmínky pro vznik a zánik firem by měly být zásadní státní podporou podnikání podle šéfa Českomoravské záruční a rozvojové banky Ladislava Macky."Bohužel to tak není.
Když končíte s podnikáním, není vůbec snadné vypořádat všechny závazky. A když začínáte, narážíte na úroveň státní správy. Založíte firmu a na registraci čekáte půl roku, nebo koupíte nemovitost a čekáte stejně dlouho na zápis v katastru. Po tu dobu nemůžete jako podnikatel fungovat," vysvětluje Macka. "Je nutné i překonávat náhled veřejnosti a parlamentu na malé podnikatele a firmy. V zahraničí je princip "malí na prvním místě". U každého zákona či vyhlášky se posuzují dopady na sektor malých firem. Nesmí je omezovat. Tady to pravidlem není," dodává.
Známou bolestí menších firem je přístup k úvěrům. Podle nich nemají peněžní domy zájem, bankéři zase argumentují, že firmy nejsou schopné přesvědčit o životaschopnosti svých záměrů a tím o návratnosti půjčky. Situace by se ovšem mohla začít měnit.
"Každá banka vám dnes řekne, že má o tento sektor zájem, že do něj chce jít víc. Určitě ale ne plošně, preferenci budou mít perspektivní odvětví," řekl Roman Kalina z Československé obchodní banky.
Mezi ně podle finančníků patří například telekomunikace, informační technologie, dopravní stroje a zařízení, optika, plasty a různé specializované výroby.
Samotné podniky ovšem na státní peníze moc nespoléhají a vadí jim spíše přístup úřadů a stále nedokonalé zákony. "Já vidím, že stát menší firmy diskriminuje na úkor velkých. Kdybych nezaplatil daně, tak mi do měsíce obstaví finanční úřad účty, což se velkým nestane. Kdyby to včas udělali Stehlíkovi v Poldovce, tak by nikdy nemohl udělat na odvodech státu dluh desítky milionů," soudí jednatel firmy Dribo Lubomír Ottich. Důvodem podle něho je, že řada velkých firem je provázaná s politikou.
Na přehnanou horlivost finančních úřadů v menších firmách, které fungují, si také podnikatelé stěžují snad nejčastěji. Ředitel pražského finančního ředitelství Lubomír Janoušek jejich tvrzení zcela neodmítá. "Za pražské firmy mohu říct, že to tak není. Ale u těch mimopražských... takové informace máme. Fungující subjekty jsou navštěvovány velmi často," říká. Důvodem je podle něj většinou fakt, že zkontrolovat pochybně hospodařící firmy je složité. "Většinou ani nekomunikují, a je tedy těžké se s nimi vůbec spojit. Takže když je v okrese pár fungujících firem, tak se tam inspektoři objevují častěji," dodal.
Inspektoři a nedokonalé zákony ovšem nemohou za vše. Přes dynamický rozvoj je úmrtnost nových menších firem stále vysoká, ovšem v zahraničí bývá situace obdobná. "Z deseti nových se udrží tak dvě firmy, není to odlišné třeba od Rakouska či Švýcarska," tvrdí Vinš.
Právě lepší podmínky pro vznik a zánik firem by měly být zásadní státní podporou podnikání podle šéfa Českomoravské záruční a rozvojové banky Ladislava Macky."Bohužel to tak není.
Když končíte s podnikáním, není vůbec snadné vypořádat všechny závazky. A když začínáte, narážíte na úroveň státní správy. Založíte firmu a na registraci čekáte půl roku, nebo koupíte nemovitost a čekáte stejně dlouho na zápis v katastru. Po tu dobu nemůžete jako podnikatel fungovat," vysvětluje Macka. "Je nutné i překonávat náhled veřejnosti a parlamentu na malé podnikatele a firmy. V zahraničí je princip "malí na prvním místě". U každého zákona či vyhlášky se posuzují dopady na sektor malých firem. Nesmí je omezovat. Tady to pravidlem není," dodává.
Známou bolestí menších firem je přístup k úvěrům. Podle nich nemají peněžní domy zájem, bankéři zase argumentují, že firmy nejsou schopné přesvědčit o životaschopnosti svých záměrů a tím o návratnosti půjčky. Situace by se ovšem mohla začít měnit.
"Každá banka vám dnes řekne, že má o tento sektor zájem, že do něj chce jít víc. Určitě ale ne plošně, preferenci budou mít perspektivní odvětví," řekl Roman Kalina z Československé obchodní banky.
Mezi ně podle finančníků patří například telekomunikace, informační technologie, dopravní stroje a zařízení, optika, plasty a různé specializované výroby.
