Skutečnost, že čtyři lidé z deseti volají po sociální rovnosti, není podle Jaroslava Červenky z CVVM až tak překvapivá.
"Výsledek do jisté míry odráží rovnostářské tendence, které u nás mají poměrně dlouhou tradici, nejen díky éře státního socialismu," vysvětlil Červenka.
Navíc je podle něj velmi pravděpodobné, že lidé vnímají současné příjmové rozdíly jako nezasloužené, a tudíž nespravedlivé.
"Příkladů, kdy jsou lidé placeni za stejnou práci při srovnatelném výkonu velmi rozdílně, je docela dost," říká Červenka a upozorňuje na rozdílně placenou práci mezi muži a ženami, v různých odvětvích regionech i mezi zahraničními a domácími firmami.
Podle CVVM po větší rovnosti volali zejména lidé s horší životní úrovní, nižšími příjmy a také voliči levice.
Většina souhlasí: Za svůj život zodpovídáme sami
Na druhé straně absolutní většina dotázaných souhlasila s tím, že za svůj život je každý zodpovědný sám a stát tedy není odpovědný za materiální zabezpeční každého z nás.
"Výsledky si do jisté míry protiřečit mohou," připustil Červenka. Záleží ale podle něj na tom, proč lidé po rovnosti volají. "Pokud je důvodem právě pocit nespravedlnosti, pak v tom rozpor nevidím," dodal.
Vyšší daně? Může být
I když ekonomové i opozice už delší dobu volají po nižších odvodech do státní kasy, značná část lidí (téměř padesát procent) jim zapravdu nedala a uvedla, že by byla ochotna platit ještě víc.
Vláda by tyto peníze pak měla dávat na školství a zdravotnictví, přilepšit by měl kabinet i důchodcům. Pak bych vyšší daně podpořil, řeklo 47 procent dotázaných. Naopak pro snížení daní a tím pádem i nižším výdajům do jmenovaných oblastí, se vyslovilo 36 lidí ze sta. Ostatní se nedokázali rozhodnout.
