Právě nálepkou "too big to fail" se v dobách hypoteční krize v USA označovaly velké bankovní ústavy, které Amerika nechtěla nechat padnout, protože by jejich krach mohl způsobit daleko větší škody v ekonomice, než jejich sanace z peněz daňových poplatníků.
Nová studie ekonomů americké centrální banky (Fed) tvrdí, že banky není z tohoto pocitu těží. Doložila tím tvrzení kritiků velkých bank, podle nichž mohou tyto instituce v případě potíží počítat s podporou vlády, což jim umožňuje levněji získávat kapitál a více riskovat, uvedla agentura Reuters.
Levnější provoz a více možností riskovat
Ze studie vypracované newyorskou pobočkou Fedu plyne, že největší a nejkomplexnější banky mají nižší náklady financování a náklady na provoz než menší instituce. Ekonomové Fedu rovněž doložili, že největší banky na sebe mohou brát vyšší rizika než menší. Na druhé straně studie uznává přínos velikosti bank z hlediska úspor nákladů, což má příznivý dopad na širokou dostupnost finančních služeb v USA.
"Doklady, které jsme v této studii předložili ohledně dodatečné slevy, kterou investoři nabízejí největším bankám, . . . jsou nové a shodují se s názorem, že investoři vnímají největší banky v USA jako příliš velké na to, aby padly." uvedl ke studii viceprezident newyorského Fedu Joao Santos.
Studie sama výslovně neurčuje příčinu zvýhodnění velkých bank na trzích; to může být dáno už jen tím, že jsou kapitálově vybavenější a efektivnější než menší banky. Kritici ale od finanční krize poukazují na to, že v případě další finanční krize vlády navzdory všem pravidlům, které po krizi přijaly, budou takové banky znovu zachraňovat ze strachu, aby nepadl celý finanční systém.
Významně levnější úvěry
Ke zvýhodnění největších bank nepřímo napomáhají i vlády, které od krize let 2007-2009 vypracovávají seznamy "systémově důležitých bank". Globální Výbor pro finanční stabilitu (FSB) od roku 2011 dokonce každoročně zveřejňuje přehled takovýchto institucí, jichž bylo loni 29. Podle pravidel globální regulace si tyto instituce budou muset vytvořit dodatečný kapitálový polštář, aby v případě další krize dokázaly absorbovat vysoké ztráty.
Ekonomové Fedu odhadují, že pět největších amerických bank má získávání nových financí levnější v průměru o 0,31 procentního bodu, což je údajně "statisticky významné". Závěry studie mohou přimět politiky a regulační úřady, aby dál zpřísnili podmínky pro největší finanční skupiny.
Finanční instituce však argumentují tím, že reforma regulace finančního sektoru v USA z roku 2010 rizika plynoucí z přílišné velikosti bank dostatečně zmírnila. Skupina Clearing House, která seskupuje největší banky, loni vydala studii, podle níž je rozdíl v nákladech financování mezi velkými a malými bankami zanedbatelný.
Studie Fedu však varuje před řešením, které by direktivně omezovalo velikost bank. To by podle ní narušilo úspory z rozsahu, díky nimž jsou bankovní služby levné pro většinu Američanů. Omezit výši bankovních aktiv na maximálně čtyři procenta hrubého domácího produktu, jak někteří navrhují, by neúrokové výdaje finančního sektoru zvýšilo každé čtvrtletí o dvě až čtyři miliardy dolarů, odhadují ekonomové Fedu.
