Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy našly fígl na invalidní daň. Zboží od postižených vyreklamují

  1:00aktualizováno  1:00
Odebrat zboží za desítky milionů od zdravotně postižených, obratem ho vyreklamovat a získat peníze zpět. To je nejnovější způsob, jak firmy obcházejí povinnost zaměstnávat postižené anebo od nich odebírat zboží a služby. Stát je na ně krátký.
Ilustrační foto - invalidní družstva mohou zbohatnout na přefakturaci, ne na práci postižených.

Ilustrační foto - invalidní družstva mohou zbohatnout na přefakturaci, ne na práci postižených. | foto: SXC

Typický případ: velká firma pár měsíců před koncem roku zjistí, že má málo zdravotně postižených zaměstnanců a musela by proto platit invalidní daň. Nechce se jí však vyhodit několik milionů korun, a tak narychlo shání, co by si koupila od invalidních družstev (tzv. náhradní plnění - viz box). Protože nechce kupovat mraky rukodělných výrobků za miliony, využije nabídku účelově založeného invalidního družstva.

Za miliony od něj nakoupí drahý software, který vlastně nepotřebuje. Ale to ji nemusí trápit. „Podvodná firma se zdravotně postiženými pracovníky v prosinci dodá fakturu na software, papírově zboží předá a v lednu ho odběratel následně vyreklamuje, takže většinu peněz jim vrátí zpátky,“ popisuje podvod Hana Potměšilová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Povinnost zaměstnávat postižené

Každá firma s více než 25 pracovníky má povinnost zajistit, aby alespoň 4% jejích pracovníků tvořili lidé ze zdravotním postižením.

Osoba se zdravotním postižením jsou lidé (fyzické osoby), kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu I.,II., nebo III. stupně anebo byly uznány jako osoby zdravotně znevýhodněné. O invaliditě i statutu zdravotně znevýhodněné osoby rozhodují posudkoví lékaři České správy sociálního zabezpečení. Příjemci invalidního důchodu mají dlouhodobě snížený pracovní potenciál o více než: 35 % (I. stupeň invalidity), 50 % (II. stupeň), 70 % (III. stupeň).

Firma má tři možnosti, jak povinnost splnit:

1) Zaměstnat 1 postiženého na 25 zaměstnanců.

2) Odebrat zboží a služby od invalidních družstev takzvané „NÁHRADNÍ PLNĚNÍ“. Za každého chybějícího postiženého to musí být výrobky a služby v v hodnotě 176 tisíc Kč ročně.

Invalidní družstvo je firma, která zaměstnává více než 50 procent osob zdravotně postižených.

3) Zaplatit invalidní daň státu - ta dělá 63 tisíc korun za každého chybějícího postiženého.

Na invalidní dani bylo v roce 2013 odvedeno téměř 3,7 mld. Kč a v roce 2014 téměř 4 mld. Kč.

Problém přefakturace

Zákon kvůli podvodům s přefakturací zavedl v roce 2012 limit pro to, kolik mohou invalidní družstva vykázat výrobků a služeb v náhradním plnění na jednoho postiženého pracovníka - strop je 900 tisíc korun ročně.

Než byl zaveden limit, přefakturovávalo se prakticky cokoliv v astronomických částkách a nikoho tak zaměstnávání zdravotně postižených nebo odebírání jejich výrobků nemuselo trápit.

Zaměstnavatel musí k 15. únoru podat úřadu práce přehled, kde uvádí mimo jiné přepočtený stav OZP zaměstnanců za uplynulý rok a přehled faktur přijatých v náhradním plnění. Seznam už nikdo nekontroluje, pokud neexistuje konkrétní udání.

Úřad práce, který zaměstnávání postižených eviduje, dostane od takové firmy kopii faktury, která prokazuje, že k nákupu od postižených došlo, a je spokojený.

Velká firma, které zaměstnává například 10 tisíc lidí a měla by zaměstnávat 400 zdravotně postižených, může tímto způsobem ušetřit až 70 milionů korun. A zprostředkovatel - invalidní družstvo - si z reklamace ponechá provizi.

„Státní úřad inspekce práce případ s reklamací náhradního plnění dosud neřešil,“ říká Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. A potvrzuje, že při běžné kontrole nemá šanci takový podvod odhalit. „Bez důkladné kontroly účetnictví nebo bez konkrétního podnětu ke kontrole je problematické takový postup odhalit,“ říká.

Inspektoři by totiž museli kontrolovat jednu fakturu po druhé a zjišťovat, co se s dodaným zbožím stalo. Na pomoc by si inspekce musela podle Macíčka přizvat ještě úřad práce a finanční ředitelství.

Kontrolní mechanismus náhradního plnění tak v praxi nefunguje. Firmy, které nakoupily náhradní plnění, vždy v půlce února předají úřadu práce seznam zboží a služeb odebraných od invalidních firem a tím je jejich povinnost splněná.

„Kontrola náhradního plnění je v současné době administrativně náročná,“ říká Petr Habáň, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud úřad práce nemá konkrétní podezření, seznamy nikdo nekontroluje. To se má změnit.

Ministerstvo chystá on-line elektronický registr náhradního plnění. „Dodávku si bude moci pro účely tzv. náhradního plnění odběratel započítat pouze tehdy, bude-li zaevidována do on-line evidence,“ říká Habáň. Jinými slovy - spárovat faktury v účetnictví mezi invalidním družstvem a odběratelem půjde na jediné kliknutí. Zákon má začít platit už v prvním pololetí letošního roku.

V registru pak bude muset ještě ministerstvo zajistit, aby nedocházelo k reklamacím faktur.

Invalidní firmy postižené zaměstnávají, ale...

Účelově založené invalidní firmy skutečně postižené ve velkém zaměstnávají a skutečně vydělávají. Ale na na tom, co postižení vytvoří. „Firma například zaměstnává 30 osob se zdravotním postižením, většina z nich se věnuje třídění elektroodpadu, k tomu má pár zdravotně postižených pracovníků v informatice,“ popisuje Potměšilová.

Firma se tak může legitimně tvářit, že dělá v IT oboru a nic jí nebrání nakoupit software zvenčí a přeprodat ho coby práci postižených dál. Na každého z třiceti pracovníků může nabízet náhradní plnění v přepočtu 900 tisíc korun ročně. Firmu tak zdaleka neživí třídění elektroodpadu, které může být i ztrátové, ale právě bezpracný zisk z přefakturace. „Ta je hlavní problém při plnění povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené,“ potvrzuje Petr Habáň z ministerstva práce a sociálních věcí.

Přefakturaci nyní invalidní družstva vylepšila tím, že umí nechtěné zboží za provizi vyreklamovat. Firmám tak odpadá nutnost složitě vymýšlet, co užitečného si v náhradním plnění koupit.

Podporujeme postižené. Od koho nakupujeme ale nepovíme

Větší kontrola má smysl, protože jde o poměrně velké peníze - za celou ekonomiku řádově miliardy korun. MF DNES chtěla zjistit, co nakupují velké firmy v rámci náhradní plnění v řádu desítek milionů korun ročně a od koho. Oslovila největší české banky, které se pyšní tím, že všemožně podporují zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Největší česká banka Česká spořitelna má 10,5 tisíce zaměstnanců - to znamená, že by měla zaměstnávat 420 osob se zdravotním postižením. Jenže zaměstnává jen necelé jedno procento, tedy něco kolem stovky zdravotně postižených. „Chybějící podíl kompenzujeme náhradním plněním,“ říká Veronika Exnerová z tiskového centra České spořitelny. Firma je držitelem druhého místa v soutěži Top odpovědná firma 2014, firma vstřícná k osobám se zdravotním postižením (OZP).

Za chybějících nejméně 300 zaměstnanců tedy musí banka nakoupit zboží a služby od zdravotně postižených za 53 milionů korun. Co pořizuje, nechce uvést. „Zveřejňování konkrétních údajů dodavatelů a množství jimi dodávaných služeb nebo zboží bereme jako věc čistě interní,“ říká Exnerová.

Podobně je na tom ČSOB. „V ČSOB zaměstnáváme téměř jedno procento kolegů se zdravotním postižením. Chybějící počet řešíme v plné výši prostřednictvím náhradního plnění od našich dlouholetých a prověřených dodavatelů,“ říká Jan Solnička z oddělení komunikace ČSOB. Počet zaměstnanců se podle něj banka snaží zvýšit prostřednictvím interní kampaně Fandím OZP.

„V roce 2014 jsme zaměstnávali 1,2 procenta zdravotně postižených. Chybějící počet pokrýváme odběrem výrobků a služeb, bližší informace vzhledem ke smluvně zakotvenému obchodnímu tajemství nemůžeme poskytnout,“ říká mluvčí Michal Teubner. Banka podle něj spolupracuje s neziskovými organizacemi a fondy.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.