Nová pravidla na chov prasat platná od ledna říkají, že březí prasnice se nesmí chovat individuálně, ale ve větší společné stáji se selaty. Podle odhadu Svazu chovatelů prasat však nařízení neplní minimálně pětina chovatelů prasat v Evropské unii. Díky tomu mohou nabídnout levnější maso.
Problém pro české chovatele je zejména fakt, že mezi hříšníky patří i největší dovozci vepřového do ČR, tedy Německo, Polsko nebo Francie. Situaci však komplikují i extrémně drahá krmiva. Například tuna krmné sóji stojí jedenáct až třináct tisíc korun, před rokem se prodávala za osm tisíc, uvedl Jindřich Šnejdrla, místopředseda Agrární komory ČR.
Chovatelé kvůli tomu prodělávají čtyři až pět korun na jednom kilogramu masa, odhadl Jan Stibal ze Svazu chovatelů prasat. Zdražení podle něj bude nevyhnutelné, i když ne tak dramatické jako v případě loňské "vaječné aféry", kdy cena vajec vyletěla o stovky procent.
"Situace je dramatická a bude velmi obtížné se vrátit do nějakého rozumného režimu," tvrdí Šnejdrla, jehož firma ve Valašském meziříčí prodělala letos na výrobě vepřového 1,2 milionu korun. Několik společností skupiny Agrofert, která je největším producentem červeného masa, prodělalo letos za první tři měsíce 45 milionů korun.
"Nůžky se neustále rozevírají a jsou významní chovatelé, kteří uvažují, že ukončí činnost," řekl Macháček. Už více než polovina vepřového (údaje ÚZEI za rok 2012) se do Česka dováží. Podle Macháčka však hrozí, že země nebude soběstačná ani z třiceti procent, pokud se se současnou situací něco neudělá.
Chovatelé prasat přitom loni i předloni dostali od státu mimořádné dotace v řádu stovek milionů korun. Stavy prasat se však začaly koncem loňska opět propadat a situace začíná připomínat rok 2011, kdy z tuzemských farem zmizelo přes tři sta tisíc prasat.
