Podle majitelů elektráren má totiž zpětnou platnost stejně jako jednorázové seškrtání podpory bydlení.
"Zdanění fotovoltaických elektráren 26procentní daní podle asociace patří rovněž do stejné kategorie retroaktivních změn, které sahají do vlastnických práv majitelů solárních elektráren," uvedl Jan Hlaváč, mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace. "Asociace předpokládá, že stejná zásadní, principiální stanoviska Ústavního soudu budou aplikována i na návrh senátorů, kteří považují solární daň za neústavní, a podali proto 11. března k Ústavnímu soudu návrh na její zrušení," dodal.
Solární daň má zpomalit růst cen proudu
Proti zavedení srážkové daně protestovali solárníci od počátku a poukazovali právě na její zpětnou platnost, takzvanou retroaktivitu.
Rozdíl je v tom, že solárníkům se novou daní zatíží příjmy z let 2011, 2012 a 2013 - nikoliv z let předchozích. Zákon se schválil loni, takže se na to mohli připravit. Dle ministerstva průmyslu tak jde o takzvanou nepravou retroaktivitu. Naproti tomu omezení stavebního spoření se vztahuje na loňský příspěvek, který ovšem zákon nepřímo krátí až letos, tedy zpětně.
Kontroverzní srážková daň na výnosy ze slunečních elektráren má zabránit skokovému zdražení koncových cen elektřiny. To hrozilo kvůli nekontrolovanému růstu počtu solárních zdrojů, neboť státem garantované výkupní ceny od roku 2007 téměř neklesaly, přičemž cena výstavby elektrárny propadla nejméně o 40 procent. Rapidně tak rostla atraktivita a návratnost investice do solárního projektu.
Co stát vybere na solární dani, to hodlá přerozdělit mezi energetické distribuční firmy a kompenzovat jim tak vysoké náklady na povinný výkup sluneční elektřiny.
Vysoká přitažlivost výroby proudu z fotovoltaických zdrojů zapříčinila v uplynulých dvou letech v Česku doslova sluneční horečku. Jen za loňský rok v tuzemsku přibylo 1 490 megawatt instalovaného výkonu solárních elektráren, což představuje za ideálních podmínek tříčtvrtinový výkon Jaderné elektrárny Temelín.
