Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zakázka bez soutěže - klid od ÚOHS. Nejvíce se jich zadalo v dopravě

  1:00aktualizováno  1:00
Stát rozdělí každý rok přes půl bilionu korun ve veřejných zakázkách. Patří k nim i 2 063 zakázek v hodnotě 23 miliard, které šly vybraným dodavatelům přímo. Nejčastěji se tak děje u dopravních staveb, u nákupů pro elektrárny ČEZ a pro přenosovou soustavu elektřiny ČEPS. Státní organizace a firmy se tak mimo jiné snaží vyhnout napadnutí u antimonopolního úřadu.

Firma Kapsch díky prodloužení zakázky na mýto utrží 5,27 miliardy za tři roky. | foto:  František Vlček, MAFRA

Zdaleka největší zakázkou bez soutěže byla loni ta na elektronické mýto. Firma Kapsch díky ní dostane 5,27 miliardy za tři roky. Smlouva spadá pod ministerstvo dopravy, stejně jako zakázky přidělované Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železniční dopravní cesty. Tyto dvě instituce jsou přitom tradičně největšími zadavateli zakázek bez soutěží.

Zakázky bez uveřejnění loni hojně využívalo rovněž ministerstvo vnitra. „Jednací řízení bez uveřejnění neznamená to, že dáte něco někomu za libovolnou cenu, ale že si sednete a vyjednáváte o plnění zakázky,“ upozorňuje ekonom Jiří Skuhrovec z akademického spolku EconLab. Přesto připouští, že tento model není příliš hospodárný a že soutěží stát dosáhne lepší ceny.

Každá taková zakázka se odůvodňuje, přičemž zákonných důvodů na výběr je šestnáct. „Mezi nejčastěji využívaná odůvodnění patří, že stavební práce, dodávky či služby mohou být poskytovány pouze konkrétním dodavatelem z technického důvodu,“ píše se v materiálu o vývoji zakázek bez soutěže, který půjde tento týden do vlády.

U zakázek z oblasti informačních technologií se nejčastěji využívá „ochrana výhradních práv“. Jinými slovy, nikdo jiný než dodavatel, který s ministerstvem dlouhodobě spolupracuje, nemá právo software upravovat a rozšiřovat. Říká se tomu uzamčení zákazníka (vendor lock-in) a je to případ zmíněného mýtného systému nebo úprav daňového informačního systému, které obstarává výhradně firma IBM.

Česko je dlouhodobě kritizováno kvůli velkému množství zakázek bez soutěže. Analýza neziskové organizace Good Governance uvádí, že průměr zakázek rozdaných takzvaně z ruky činil v období 2014 až 2015 v zemích Unie 6,6 procenta. V Česku to dělalo v roce 2014 devět procent a o rok později sedmnáct.

Kdo o nich neví, neprotestuje

Jiří Skuhrovec má pro oblíbenost zakázek bez soutěže jednoduché vysvětlení. „Podle naší studie je jednací řízení bez uveřejnění čtyřikrát méně napadané u antimonopolního úřadu než jiný druh řízení,“ tvrdí. Zakázka se ve věstníku před jejím zadáním nezveřejňuje, takže se o ní konkurenti dopředu nedozvědí a nemohou zabránit uzavření smlouvy. Zakázku mohou napadnout až zpětně.

Řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) znamená jen problémy a zdržení zakázky řádově o měsíce až rok. „Pokud se stěžovatel odvolá až k soudu, táhne se kauza v průměru ještě třikrát déle. Polovina zadavatelů tento výhled nevydrží a raději zakázku zruší nebo změní podle vůle stěžovatele,“ říká ekonom.

Počet zakázek bez uveřejnění by nicméně mohl klesnout kvůli novému zákonu schválenému loni. „Ve stavebnictví a ve službách už nemohou být vícepráce zadávány formou jednacího řízení bez uveřejnění, ale přes dodatek, který navýší cenu maximálně o 15 procent u stavebních prací a o 10 procent u jiných služeb a dodávek,“ říká Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti Otidea, zabývající se veřejnými zakázkami.

Kromě zakázek podléhajících zákonu o zadávání veřejných zakázek se rozděluje dalších zhruba 240 miliard veřejných peněz (poslední údaj z roku 2015) podle mírnějších pravidel. Takzvané veřejné zakázky malého rozsahu – do šesti milionů u stavebních prací a do dvou milionů u ostatních – se mohou zadávat zcela bez soutěže. A výjimky rovněž, například zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti. Pro určitou skupinu komodit – jako kancelářské potřeby, automobily, výpočetní techniku nebo paliva – se musejí povinně používat takzvaná elektronická tržiště, kde dodavatelé on-line soutěží na cenu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.