Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Veřejné zakázky zůstávají bez pravidel

  18:50aktualizováno  18:50
Sněmovna podruhé zamítla vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit tak opět neuspěl s paragrafem, který umožňuje zadat miliardový projekt bez výběrového řízení. Toto ustanovení kritizovala i Evropská komise.

Ze stejného důvodu zablokovala normu také opozice ve sněmovně. Kabinet návrh schválil den poté, co se v posudku Evropské komise objevila výtka směrem k setrvávajícímu stavu zadávání veřejných zakázek.

Sporné ustanovení umožňuje obejít výběrové řízení "rozhodne-li tak vláda". Oproti první - taktéž zamítnuté - verzi se tato věta pouze přesunula z jednoho paragrafu do druhého.

"Je výhodné, aby se vláda některých případech nemusela držet úzce svázaného postupu," bránil ustanovení vicepremiér Vladimír Špidla.

Zneužití je třeba striktně omezit
Evropská komise v hodnotící zprávě napsala, že v zájmu průhlednosti je třeba užití sporného paragrafu "striktně omezit" a zákon změnit. "Pro nás je to důležité už nyní, kdy z Evropské unie do Česka začínají putovat finanční zdroje," uvedl šéf autorského týmu komise Rutger Wissels. Ústupkem podle Špidly bude, že paragraf přestane platit okamžikem rozšíření.

Paragraf 50, který ministři v poslední době často využívali a který vadí Evropské komisi, se proto v novém návrhu přejmenoval. "Vláda rozhodla, že si tuto pravomoc ponechá. Není to však už paragraf 50, ale 29," uvedl předkladatel zákona, ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit.

S pomocí těchto bodů vláda například zadala izraelské firmě Housing and Construction, kterou doporučil premiérův poradce Kuča, zakázku za 44 miliard korun na stavbu dálnice do Ostravy.

Vláda si takto přímo, bez soutěže a bez posuzování konkurenčních nabídek, vybrala firmy ABN Amro a Delloitte & Touche pro poradenství při privatizaci energetiky. Podobně si vláda objednala telefonní propojení státního aparátu u Českého Telecomu, jemuž za tyto služby zaplatí dvě až pět miliard korun.

"Myslíme, že vyřešení této otázky je důležité pro zajištění průhlednosti celého procesu, abychom se tak vyhnuli libovůli při rozhodování a získali za veřejné peníze co nejlepší hodnotu," uvedl šéf týmu autorů zprávy Rutger Wissels.

Vicepremiér Vladimír Špidla trvá na tom, že pro některé případy je výjimka potřeba. "Když vláda rozhoduje o velkých případech s politickými důsledky, nestačí posuzovat pouze hlediska obchodní," uvedl. Připustil však, že sporný bod "e" vláda do zákona vložila jen na dočasnou dobu. Ruší se vstupem země do Evropské unie.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Pojišťovny vypsaly tendr na vakcíny. Úspěch má na dosah jen Avenier

Ročně píchnou lékaři dětem v rámci povinného očkování více než 1,3 milionu vakcín. Zdravotní pojišťovny za to zaplatí asi 660 milionů korun. Pojišťovny nyní...  celý článek

Nabíjení elektromobilu (ilustrační foto).
Vláda navrhla úlevy pro elektromobily, na dálnici by směly bez známky

Vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů. Navrhuje, aby nemusely platit dálniční známky či registrační poplatky a měly bezplatný vjezd do center...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.