Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Aktuální satelitní snímky pro každého. Levné družice startují revoluci

  10:20aktualizováno  10:20
Mít svou vlastní družici ve vesmíru už není jen výsadou světových vlád a státem řízených organizací. Díky společnostem, které se rozhodly využít nových mimoplanetárních podnikatelských příležitosti, se vypuštění vlastní družice na oběžnou dráhu Země nebo získání aktuálních snímků planety stává cenově dostupné i pro menší firmy.

Studenti ČVUT se podíleli na stavbě nanodružice VZLUSAT-1, která v létě vyletí do vesmíru (14. 4. 2016) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Dlouhou dobu Zemi sledovaly a fotografovaly převážně velké a drahé satelity, které mají velikost autobusu a stojí i 300 milionů dolarů. Vypuštění těchto 3175 kilogramů vážících technologických zázraků je časově náročné a navíc často běží na zastaralých počítačových systémech.

Mezery na trhu využili nekonvenční podnikatelé, kteří začínají vesmír zaplavovat malými a relativně levnými satelity. Díky těm je prostor na oběžné dráze Země přístupný i menším soukromým firmám.

Oběžné dráhy kolem Země

  • Nízká oběžná dráha (LEO) – 150 - 2000 kilometrů nad povrchem Země. Mezinárodní vesmírná stanice ISS je ve výšce 400 kilometrů.
  • Střední oběžná dráha (MEO) – 2000 - 35 000 kilometrů nad povrchem Země. Ve výšce 20 200 km obíhají družice GPS, ruské Glonassy se pohybují ve výšce 19 100 km a Galileo je ve výšce 23 222 km.
  • Dráha přechodná ke geostacionární (GTO) - mezistanice pro příliš těžké družice mířící na GEO.
  • Geostacionární dráha (GEO) - ve výšce 35 800 kilometrů nad povrchem Země.
  • Vysoká oběžná dráha (HEO) - začíná nad geostacionární dráhou.

Možnost získat relativně levně každodenní snímky Země z různých úhlů vyvolala u mnoha zákazníků nadšení. Firmy jsou za denní aktualizace průmyslových, zemědělských či jiných údajů ochotny zaplatit nemalé peníze.

Vesmírné fotky na prodej

Své o tom ví například společnost Planet Labs, kterou založili tři bývalí inženýři z NASA - Will Marshall, Robbie Schingler, Chris Boshuizen. Ti od roku 2010 vysílají na nízkou oběžnou dráhu Země do výšky 450 kilometrů malé družice o velikosti 10x10x10 s názvem CubeSats, jejichž životnost není delší než 3 roky.

Za přístup k aktuálním snímkům jim miliony dolarů ročně platí například mexická vláda, německé kosmické agentury i zemědělské korporace jako Monsanto, Wilbuer-Ellis nebo Bayer Crop Science.

Právě aktuálnost snímků je zde klíčová. Jedním z cílů Planet Labs je pořizovat každý den nové fotky, které uživatelům umožňují porovnávat vývoj v čase, což například snímky z aplikace Google Earth neumí, protože jsou často měsíce nebo roky staré.

Planet Labs dává příležitost i neziskovým organizacím a studentům, kteří mají přístup ke snímkům zdarma. Příkladem jsou třeba organizace, které bojují proti odlesňování či monitorují polární tání ledového příkrovu a zajišťují takové pomyslné „denní účetnictví stavu Země“, jehož cílem je podnítit lidi, aby se k ní chovali zodpovědněji.

Největší překážkou je podle Planet Labs vypuštění družice na oběžnou dráhu. Problém inspiroval novozélandskou startupovou společnost Rocket Lab, v čele s Peterem Beckem, která se zaměřila na přepravu mini satelitů do vesmíru (více o něm čtěte zde).

Nový Zéland je pro rakety ideální, říká muž, který demokratizuje vesmír

Peter Beck plánuje přepravovat do vesmíru nové mini družice každé tři dny. Časté a cenově dostupné lety podle něj umožní rozvoj segmentu malých satelitů, které dosud musely být z finančních důvodů vynášeny na oběžnou dráhu spolu s jiným nákladem. To by mohlo velmi rychle zvýšit počet družic na oběžné dráze Země, kterých Úřad OSN pro vesmírné záležitosti v loňském roce napočítal 4 256.

Česká družice ze Šríharikoty

Svoji družici po 14 letech vyslalo na nízkou oběžnou dráhu i Česko. První technologická nanodružice VZLUSAT-1 byla odpálena letos 23. června z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota (více o tom čtěte zde).

Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Jejím úkolem je měřit složení zbytkové atmosféry a otestovat funkčnost několika přístrojů českých průmyslových firem v kosmickém prostředí. Společně s ní bylo do vesmíru vysláno 29 nanosatelitů ze 14 zemí.

„Konkurenční prostředí ve vesmírném průmyslu integruje vesmírnou a pozemskou ekonomiku, což povede k rozkvětu činností, které budou směřovat k cestě na Mars nebo ke kolonizaci jiných světů. Ty se díky tomu stanou mnohem uvěřitelnější a cenově dostupnější,“ předpovídá jeden z investorů Planet Labs Steve Jurvetson.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vanilkové lusky.
Kuchaři přestávají používat vanilku, za 5 let její cena vzrostla osmkrát

Někteří kuchaři přestali používat vanilku, jejíž cena se za pět let zosminásobila. Příčinou jsou spekulace a rozpad mikrotrhu s tímto kořením, na němž má...  celý článek

Pobočka Bank of America.
Bank of America přesune kvůli brexitu evropskou základnu do Dublinu

Americká bankovní dvojka Bank of America přesune svou základnu pro služby klientům v zemích Evropské unie po odchodu Británie z bloku do Dublinu. Společnost to...  celý článek

Ilustrační foto
Uber vzdal cenovou válku v Rusku, chystá fúzi s místní taxislužbou

Bitevní linie na trhu alternativních taxislužeb na celém světě se překreslí. Americký Uber a ruský Yandex.Taxi se rozhodly spojit své síly a vytvořit jednu z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.