Studenti ČVUT se podíleli na stavbě nanodružice VZLUSAT-1, která v létě vyletí...

Studenti ČVUT se podíleli na stavbě nanodružice VZLUSAT-1, která v létě vyletí do vesmíru (14. 4. 2016) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Aktuální satelitní snímky pro každého. Levné družice startují revoluci

  • 40
Mít svou vlastní družici ve vesmíru už není jen výsadou světových vlád a státem řízených organizací. Díky společnostem, které se rozhodly využít nových mimoplanetárních podnikatelských příležitosti, se vypuštění vlastní družice na oběžnou dráhu Země nebo získání aktuálních snímků planety stává cenově dostupné i pro menší firmy.

Dlouhou dobu Zemi sledovaly a fotografovaly převážně velké a drahé satelity, které mají velikost autobusu a stojí i 300 milionů dolarů. Vypuštění těchto 3175 kilogramů vážících technologických zázraků je časově náročné a navíc často běží na zastaralých počítačových systémech.

Mezery na trhu využili nekonvenční podnikatelé, kteří začínají vesmír zaplavovat malými a relativně levnými satelity. Díky těm je prostor na oběžné dráze Země přístupný i menším soukromým firmám.

Oběžné dráhy kolem Země

  • Nízká oběžná dráha (LEO) – 150 - 2000 kilometrů nad povrchem Země. Mezinárodní vesmírná stanice ISS je ve výšce 400 kilometrů.
  • Střední oběžná dráha (MEO) – 2000 - 35 000 kilometrů nad povrchem Země. Ve výšce 20 200 km obíhají družice GPS, ruské Glonassy se pohybují ve výšce 19 100 km a Galileo je ve výšce 23 222 km.
  • Dráha přechodná ke geostacionární (GTO) - mezistanice pro příliš těžké družice mířící na GEO.
  • Geostacionární dráha (GEO) - ve výšce 35 800 kilometrů nad povrchem Země.
  • Vysoká oběžná dráha (HEO) - začíná nad geostacionární dráhou.

Možnost získat relativně levně každodenní snímky Země z různých úhlů vyvolala u mnoha zákazníků nadšení. Firmy jsou za denní aktualizace průmyslových, zemědělských či jiných údajů ochotny zaplatit nemalé peníze.

Vesmírné fotky na prodej

Své o tom ví například společnost Planet Labs, kterou založili tři bývalí inženýři z NASA - Will Marshall, Robbie Schingler, Chris Boshuizen. Ti od roku 2010 vysílají na nízkou oběžnou dráhu Země do výšky 450 kilometrů malé družice o velikosti 10x10x10 s názvem CubeSats, jejichž životnost není delší než 3 roky.

Za přístup k aktuálním snímkům jim miliony dolarů ročně platí například mexická vláda, německé kosmické agentury i zemědělské korporace jako Monsanto, Wilbuer-Ellis nebo Bayer Crop Science.

Právě aktuálnost snímků je zde klíčová. Jedním z cílů Planet Labs je pořizovat každý den nové fotky, které uživatelům umožňují porovnávat vývoj v čase, což například snímky z aplikace Google Earth neumí, protože jsou často měsíce nebo roky staré.

Planet Labs dává příležitost i neziskovým organizacím a studentům, kteří mají přístup ke snímkům zdarma. Příkladem jsou třeba organizace, které bojují proti odlesňování či monitorují polární tání ledového příkrovu a zajišťují takové pomyslné „denní účetnictví stavu Země“, jehož cílem je podnítit lidi, aby se k ní chovali zodpovědněji.

Největší překážkou je podle Planet Labs vypuštění družice na oběžnou dráhu. Problém inspiroval novozélandskou startupovou společnost Rocket Lab, v čele s Peterem Beckem, která se zaměřila na přepravu mini satelitů do vesmíru (více o něm čtěte zde).

Nový Zéland je pro rakety ideální, říká muž, který demokratizuje vesmír

Peter Beck plánuje přepravovat do vesmíru nové mini družice každé tři dny. Časté a cenově dostupné lety podle něj umožní rozvoj segmentu malých satelitů, které dosud musely být z finančních důvodů vynášeny na oběžnou dráhu spolu s jiným nákladem. To by mohlo velmi rychle zvýšit počet družic na oběžné dráze Země, kterých Úřad OSN pro vesmírné záležitosti v loňském roce napočítal 4 256.

Česká družice ze Šríharikoty

Svoji družici po 14 letech vyslalo na nízkou oběžnou dráhu i Česko. První technologická nanodružice VZLUSAT-1 byla odpálena letos 23. června z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota (více o tom čtěte zde).

Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Jejím úkolem je měřit složení zbytkové atmosféry a otestovat funkčnost několika přístrojů českých průmyslových firem v kosmickém prostředí. Společně s ní bylo do vesmíru vysláno 29 nanosatelitů ze 14 zemí.

„Konkurenční prostředí ve vesmírném průmyslu integruje vesmírnou a pozemskou ekonomiku, což povede k rozkvětu činností, které budou směřovat k cestě na Mars nebo ke kolonizaci jiných světů. Ty se díky tomu stanou mnohem uvěřitelnější a cenově dostupnější,“ předpovídá jeden z investorů Planet Labs Steve Jurvetson.

,