Zdroje z ministerstva potvrdily, že úřad s největší pravděpodobností vládě navrhne, aby zrušila nynější limity těžby a tím otevřela možnost vydolovat v budoucnosti uhlí pod Jiřetínem. Ale obec by i přesto musela dát k přesídlení souhlas. Ministerstvo k celé věci oficiálně sdělilo jen to, že o dalším osudu dolování uhlí se "vede diskuse".
"Nechceme středně a dlouhodobě zvyšovat závislost země na cizích zdrojích," dodala k připravované energetické politice mluvčí ministerstva Vladimíra Říhová. Nic kromě hnědého uhlí však Česká republika jako zdroj energie už nemá. Jeho největší a v podstatě i jediné strategické zásoby jsou právě pod Jiřetínem včetně jeho části Černice, kde žijí dohromady téměř dva tisíce lidí.
Jiřetínští nechtějí o stěhování ani slyšet. "Jednotný názor všech tady je, aby se Jiřetín neboural," prohlásil starosta obce Branko Glavica. Další těžba by však zachránila místa víc než deseti tisíc horníků. Vláda by o nové energetické politice měla rozhodnout v polovině roku.
Začíná velká hra o české doly
Nová energetická politika země, která se nyní připravuje na ministerstvu průmyslu, znovu otevírá otázku, jak dlouho se ještě bude v tuzemsku těžit uhlí. A pokud se těžit nebude, z čeho se bude vyrábět elektřina. Zásoby hnědého uhlí, které jsou pro výrobu elektřiny rozhodující, dojdou zhruba za dvacet pět let.
V cestě těžbě další až jedné miliardy tun uhlí v hodnotě zhruba 400 miliard korun stojí vládní limity stanovené v roce 1991. Ty určily hranici, kam až se může těžit. Pokud kabinet nejpozději letos v létě rozhodne, že dosavadní limity těžby zruší a že se doly budou moci rozšířit, dopadne strach na obyvatele mostecké obce Horní Jiřetín a její části Černice. Ty totiž stojí přímo na obrovském ložisku, které by umožnilo dolovat uhlí až do konce tohoto století.
Na druhou stranu definitivní odepsání zásoby uhlí - především v revíru Mostecké uhelné společnosti a částečně i Severočeských dolů by v budoucnosti zcela vymazalo z pracovního trhu profesi horník. V současné době je na severu Čech asi dvacet tisíc havířů.
Uhelné firmy navíc nyní stojí před privatizací a zelená pro další těžbu může vládě zvýšit očekávaný výnos z jejich prodeje. "Určitě chceme, aby se o vládních limitech těžby uhlí vedla debata. Jejich schválení v roce 1991 bylo za jiných okolností, především šlo o ekologii, ale dnes je jiná situace. Navíc se už tehdy řeklo, že se bude o dalším osudu zásob uhlí nejpozději v roce 2005 jednat znovu. Energetickou politiku prostě nelze udělat, aniž bychom věděli, co bude zdrojem pro výrobu energie," říká předseda energetické komise Hospodářské a sociální rady Mostecka Miroslav Tlapák.
Na jasné stanovisko k těžbě uhlí také tlačí elektrárenská společnost ČEZ. Její elektrárny spalující uhlí totiž během příštích deseti let doslouží a firma chce již příští rok rozhodnout o novém projektu, který staré zdroje nahradí. ČEZ chce dát na obnovu elektráren 130 až 160 miliard korun.
"Potřebujeme však od těžebních firem garanci, že nám budou schopny dodávat uhlí do roku 2060 až 2070, tedy do doby životnosti nových elektráren. Dnes nám bohužel nejsou schopny říct, kolik uhlí vlastně mají," říká mluvčí firmy Ladislav Kříž.
V tuzemsku se ročně spálí zhruba 50 milionů tun hnědého uhlí, z toho ČEZ spotřebuje polovinu. Pokud by takové tempo pokračovalo, těžaři mohou své dodávky garantovat maximálně do roku 2030. "Když nebudeme mít dostatek uhlí, postavíme zbylé elektrárny na spalování plynu, částečně lze uvažovat i o biomase," dodal Kříž.
"Stát by měl říct jasné stanovisko. V energetické politice by se mělo objevit, že se limity těžby uhlí zruší. Kdy jindy o tom rozhodnout, když ne teď," soudí šéf hospodářského výboru dolní komory parlamentu Josef Hojdar (ČSSD).
Ministerstvo průmyslu oficiálně pouze sdělilo, že země nemůže příliš zvyšovat závislost na dovozu zdrojů energie, a z toho bude energetická politika vycházet. Uhlí je jedinou surovinou, jejíž dodávky Česko čerpá z vlastních zdrojů. Plyn a ropa se téměř stoprocentně dovážejí, těžba uranu pro jaderné elektrárny byla zastavena. Hlubinné dolování černého uhlí skončí zhruba za deset let.
I kdyby ovšem vláda uvolnila další zásoby pro těžbu, o osudu Horního Jiřetína se rozhodne v obci. Podle horního zákona se totiž na další těžbě musí doly s obcemi dohodnout. "Čekáme, s čím přijdou. My ale půjdeme na každé jednání s jednoznačným požadavkem: Jiřetín nebourat," říká starosta Horního Jiřetína Branko Glavica.
Mostecká uhelná společnost, za jejímž lomem ČSA zásoby uhlí leží, zájem na další těžbě potvrdila. "Pokud budeme mít možnost důl rozšířit, zahájíme s obcemi jednání," uvedl mluvčí firmy Matěj Štětka.
