Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Větší říz neznamená lepší chuť. O pivu koluje řada mýtů

  13:08aktualizováno  13:08
Češi patří mezi největší pijáky piva na světě, přesto mu moc nerozumějí. O pivu máme často zkreslené představy. Zde je vysvětlení několika nejčastějších mýtů.
Říz českého piva je střední až silný. Ilustrační foto.

Říz českého piva je střední až silný. Ilustrační foto. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Některá piva jsou zásaditá, a proto zdravější
NE
. Panuje názor, že pivo je kyselé a pouze plzeňské zásadité. Není to pravda. Žádné pivo není zásadité, pH českého piva se pohybuje mezi 4,1 až 4,9, je tedy spíš slabě kyselé. Fáma nejspíš vznikla z toho, že plzeňské pivo se vyznačuje výraznou hořkostí. Ta má příznivý vliv na zažívání a působí proti překyselení žaludku. Překyselení žaludku se neutralizuje zásaditými látkami. A odtud je už jen krůček k mylnému přesvědčení, že plzeňské pivo je zásadité.

Infografika

Výsledky testu piv najdete zde

Desítka znamená 10 %, dvanáctka 12 % alkoholu
NE
. Pivo označené jako 12% je přesně totéž, jako když v minulosti bylo označené 12°. Stupně nikdy neudávaly množství alkoholu, ale množství extraktu původní mladiny. Většina piv má alkoholu mezi čtyřmi a pěti procenty.

Zjednodušeně se dá říct, že stupně udávají množství použitého sladu. Čím víc sladu, tím víc je v pivu zkvasitelných látek, například cukrů. Pivo s vyšším množstvím použitého kvalitního sladu pak má bohatou plnou chuť.

Čím je pivo vychlazenější, tím bude lépe chutnat
NE
tak docela. Jisté je, že teplé pivo nechutná a neosvěží. Ale ani na ledovém si nepochutnáte. Pocit chladu totiž potlačuje vnímání chuti receptory na povrchu jazyka. Pivo by mělo být vychlazené na sedm až devět stupňů Celsia. Záleží pochopitelně i na okolnostech, v létě chutná pivo chladnější než v zimě. Teplota by však neměla klesnout pod čtyři stupně a stoupnout nad deset. U podchlazeného piva hrozí vznik chladového zákalu, naopak teplé pivo neuhasí žízeň, příliš pění a ztrácí chuť, protože z něj rychle uniká oxid uhličitý.

Čím větší říz, tím lepší pivo
NE
. Říz zaručuje pijákům piva charakteristický osvěžující pocit. Je dán množstvím CO2, tedy oxidu uhličitého, obsaženého v nápoji. Oxid uhličitý vzniká přirozeně už během kvašení, někdy však může být pivo uměle dosyceno bublinkami, podobně jako sodovka.

Pivo má správný říz, když po napití pocítíte osvěžující účinek, který vás podněcuje k dalšímu napití, ale neštípe do jazyku. Říz českého piva je střední až silný. Kdo vypije dvě piva, musí si poradit s pěti gramy CO2, což představuje asi 2,5 litru plynu. Proto je nutné pít pivo pomalu, po doušcích, ale zase ne tak, aby pivo "zvětralo". Pokud oxid z piva uniká rychle, znamená to, že pivo bylo uměle dosycováno při filtraci. Takové pivo "nafukuje" a vyvolává pocit plnosti.

Čím sytější barva piva, tím lepší chuť
NE
. Jsme zvyklí na tmavší odstín piva, zatímco pro zahraniční piva je typická spíše světlejší barva. Proto si Češi myslí, že světlejší pivo má prázdnější a horší chuť než ukázkově zlatavá piva. Není to tak. Tmavou barvu dávají pivu barevné slady. Je jí možné dosáhnout i uměle - přidáním barviv, pivního kuléru. A za tmavou barvou se nemusí vždy skrývat bohatá plná chuť.

Plnost chuti vytváří především zbytkový extrakt, tedy zbytek extraktu mladiny, který zůstává v pivu po kvašení. Má velký význam i pro další vlastnosti piva. Pro český typ piva je charakteristický vyšší obsah zbytkového extraktu proti světovému průměru.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vejce se signaturou BE, tedy Belgií coby zemí původu
Většina směsi z toxických vajec na Slovensku již byla použita

Většina z dodávek vaječné směsi s nadměrným obsahem nebezpečné látky fipronil, které v uplynulých týdnech skončily ve čtyřech bratislavských hotelech, byla již...  celý článek

Pečený candát se zelím a bramborem je oblíbený hlavně v Alsasku, u nás ho...
Test restaurací u památek: Kuchyně nemyslí na děti, Krumlov je předražený

MF DNES otestovala restaurace u dvanácti nejnavštěvovanějších památek Česka. Polovina jich dopadla velmi dobře, ale našli jsme i doslova nechutná jídla. Kromě...  celý článek

Organicky pěstovaná zelenina dostává nálepku bio, protože se pěstuje bez použití umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů
Kontroly našly u biopotravin jen minimum pochybení. Češi jim přesto nevěří

Češi biopotravinám nedůvěřují, shodují se lidé z branže. Proto také jejich spotřeba za západní Evropou zaostává. Kontroly však ukazují, že bioprodukty patří...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.