Průzkum se ptal na věci související s Řeckem tisíce lidí z Německa, Itálie, Španělska, Francie a Velké Británie. Pohled Evropanů na zadluženou zemi se přitom velmi odlišuje podle jednotlivých zemí.
Zatímco návrat Řeků k drachmě si přeje 54 procent Němců, ve Francii si to nepřeje ani třetina obyvatel. Španělé a Italové také mnohem více věří tomu, že Řekové dokáží půjčené peníze splatit. Zatímco v Německu tomu věří 26 procent obyvatel, v Itálii 77 procent a ve Španělsku 57 procent lidí.
Téměř polovina Němců nepředpokládá, že je Řecko schopno postavit svou ekonomiku na nohy tak, aby už nebylo závislé na pomoci ze zahraničí. Naopak zhruba 88 procent Italů a 70 procent Španělů "spíše věří", že to Řecko dokáže.
Postoj Němců tak podle deníku podtrhuje dilema, se kterým se musí vyrovnat kancléřka Angela Merkelová, na kterou část evropských činitelů tlačí, aby dala Aténám víc času na reformy. Evropští lídři se mají k jednání o řešení krize v Řecku znovu sejít tento měsíc.
Někteří evropští činitelé odhadují, že od února, kdy se Řecko na plnění podmínek pomoci dohodlo, už zaostává za stanovenými podmínkami až o 20 miliard eur. To je částka, o kterou měl být podle původního harmonogramu snížen deficit. Rozhodnutí, jak tento skluz dohnat, musí padnout dřív, než věřitelé vyplatí další část úvěru v objemu asi 31 miliard eur, poznamenává Financial Times.
