Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cena, cena, cena. U tří čtvrtin zakázek úřady vybírají jen nejlevnější

  13:11aktualizováno  13:11
České úřady a další instituce, které ročně rozdělí zakázky za stamiliardy korun, se bojí vybírat dodavatele jinak, než podle nejnižší ceny. Ta ale často vede nakonec k dalším komplikacím.

Podle viceprezidentky Hospodářské komory Ireny Bartoňové Pálkové jsou některé obory, například úklidové služby, kde se soutěží na cenu prakticky všechno. (Ilustrační foto) | foto: MAFRA

Vyplývá to z průzkumu společnosti Otidea mezi více než třemi stovkami zadavatelů. Tři čtvrtiny z nich hodnotí zakázky stále jen podle kritéria nejnižší ceny.

Ta přitom může vést nakonec k velkým komplikacím. Například Správa železniční dopravní cesty vybrala pro opravu tratě Hanušovice - Jeseník sdružení firem Klement + A-híd, protože nabídla nejnižší cenu. Firma bez dostatečných zkušeností na železnici ale nakonec po pár týdnech předstírání práce přiznala, že zakázku nezvládne.

Podle průzkumu je důvodem soutěžení na cenu především obava odpovědných úředníků, aby nedošlo k napadení pro netransparentnost. Průzkum měl také zjistit, jak vnímají zadavatelé nejdůležitější připravované změny, které je čekají s příchodem nového zákona o veřejných zakázkách od dubna 2016.

Ten by přitom měl problém hodnocení pouze na cenu odstranit. Už březnová novela zákona rozšířila možnost hodnotit nabídky i podle organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Podle průzkumu ale tři čtvrtiny zadavatelů ve většině případů stále hodnotí pouze na cenu. Pouze 8 % dotázaných používá kritérium nejnižší nabídkové ceny zcela výjimečně nebo vůbec, zbývajících 17 % v polovině případů.

Nereálné ceny vedou k vykořisťování

Podle viceprezidentky Hospodářské komory Ireny Bartoňové Pálkové jsou některé obory, například úklidové služby, kde se soutěží na cenu prakticky všechno. Podle ní to vede ale k tomu, že se nabízí nereálně nízké ceny. Jako příklad uvádí zakázku ministerstva školství, kde vítězná firma podle ní musí lidem vyplácet nižší než minimální mzdu. „Používají často nekvalitní čistící prostředky, které ničí historické budovy ministerstev,“ dodala.

„Z výsledku vyplývá, že ti, kdo v prostředí tendrů pracují déle, mají větší strach z napadení pro netransparentnost, a proto hodnotí především na cenu. Dokud se nenastaví jasná pravidla, která úředníkům pomohou najít odvahu hodnotit jinak než pouze podle ceny, nic se nezmění,“ uvádí Kateřina Koláčková, výkonná ředitelka společnosti Otidea.

Poslanec Jan Farský, který se problematikou zakázek dlouhodobě zabývá, ale odmítá, že soutěžení jen na cenu je špatně. „Současný zákon dává dostatečné možnosti, jak držet kvalitu. Je to také o tom, koho máte například na stavební dozor a jak nastavené sankce,“ říká Farský.

Nový zákon, který dosud ještě neschválila ani vláda, dává možnost stanovit v zadávacích podmínkách, co bude mimořádně nízkou nabídkovou cenou. „Nový zákon v tomto směru umožňuje zadavatelům mnohem větší flexibilitu ve výběru dodavatele. Je však otázkou, zda to vyřeší letité problémy s mimořádně nízkou nabídkovou cenou. V prvé řadě je třeba klást větší důraz na dobrou odbornou přípravu zadavatelů a také na efektivnější a rychlejší dohled ze strany ÚOHS,“ hodnotí návrh Martin Kameník z Oživení.

Lidé z oboru zakázek se ale také děsí tempa, jakým stát nový zákon připravuje. Má platit od dubna kvůli evropským směrnicím, stále ho ale neschválila ještě ani vláda.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.