Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Tlak na cenu nutí burzu vytvářet nové indexy. Je jich víc než akcií

  • 1
Kromě tradičních odvětvových indexů vzniká mnoho nových. Manažeři fondů jsou totiž pod tlakem na snižování nákladů, a tak hledají cesty, jak zahrnout a sledovat cenné papíry splňující určitá kritéria jako třeba vysoké vyplácené dividendy.

Zatímco v roce 1995 se ve Spojených státech obchodovalo s 7487 akciovými tituly, nyní je to o celých 42 procent méně. Víc než akcií je v současnosti tržních burzovních indexů. Jen od roku 2010 do roku 2012 se počet indexů zečtyřnásobil na tisíc, píše agentura Bloomberg.

Tradiční indexy jako S&P 500 jsou sestavené tak, aby reprezentovaly nějaké odvětví. Indexové fondy je využívají jako nejlevnější cestu, jak vyjádřit, jak se nějakému oboru daří. Vzniká ale mnoho nových indexů. Obsahují akcie splňující určitá kritéria, například vysokou kolísavost nebo vysoké vyplácené dividendy,.

Proč ta změna? Může za to poptávka. „Mnoho nových benchmarků v podstatě přebaluje aktivní investiční strategie do indexů,“ tvrdí burzovní analytik Bloomberg Intelligence Eric Balchunas. Mohou být totiž následně sledovány takzvanými inteligentními beta na burze obchodovanými fondy (v angličtině smart-beta ETF funds), které fondové společnosti ve velkém chrlí. Na konci loňského roku tvořily smart-beta ETF fondy už 23 procent všech fondů obchodovaných na burze.

Investoři přesouvají své peníze do fondů s nízkými poplatky, proto jsou manažeři těchto fondů pod tlakem na snižování nákladů. Inteligentní beta fondy jsou sice dražší než tradiční index S&P 500, ale stále levnější než aktivně řízené fondy.