Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík

Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB.
velikost textu:
vydáno 3.10.2011 13:45
Evropu straší dluhová krize. Pokud by v eurozóně skutečně vypukla, zasáhla by i Česko. Kolaps bankovního systému by jí však podle viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka nehrozil. Místní banky jsou zdravé a zahraniční matky je mohou o pomoc žádat jen částečně. Tak, aby se dcery samy udržely pohodlně nad vodou. Tomšík to uvedl v on-line chatu se čtenáři iDNES.cz.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 3. října 2011 do 14:28

OTÁZKA: dobrý den, chci se zeptat, jestli v současnosti čnb nějakým způsobem intervenuje proti silné koruně. jestli ne, kdy tak naposledy učinila a v jakém objemu? masoreti masoreti
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Dobrý den, vážení čtenáři serveru iDnes. ČNB má politiku cílování inflace, nikoliv cílování měnového kurzu. Devizové intervence neprovádíme, pokud máme jiné efektivní nástroje na splnění inflačního cíle. Nicméně i když máme politiku volně plovoucího měnového kurzu, tak devizové intervence jsme nikdy z instrumentária centrální banky nevyloučili. Poslední devizové intervence ČNB provedla v roce 2002 a poněvadž se snažíme být transparentní v provádění měnové politiky, tak o všech našich devizových intervencích po určitém čase trh informujeme. 3.10.2011 14:03
OTÁZKA: Dobrý den, mluví se o tom, jak jsou tuzemské banky zdravé. I kdyby to byla pravda, tak jejich zahraniční matky takovou důvěru nevzbuzují. Když zkrachuje Řecko, utrpí velké ztráty. Nemůže tuzemský bankovní sektor zkolabovat kvůli potížím matek? Kolik kapitálu mohou zahraniční skupiny odčerpat ze svých tuzemských dcer? Hlídá to někdo? Pokud ano, jak vysoké limity jsou v tomto ohledu nastaveny a jak jsou aktuálně naplňovány? Děkuji.
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Otázku „Jak ČNB umí zabránit transferu od dcer k matkám?“ dostávám velmi často a považuji to za velmi důležitou otázku, neboť drtivá většina bank fungujících na českém trhu je vlastněna zahraničními bankovními domy. A proto mi dovolte, abych se u této otázky, resp. její odpovědi, trochu více rozepsal… Co se týče pohybu likvidity od tuzemských dceřiných bank směrem k jejich mateřským institucím formou úvěrování (např. formou mezibankovních úvěrů či mezibankovních termínovaných vkladů), základním nástrojem dohledu pro kontrolu těchto transferů je monitoring dodržování limitu angažovanosti vůči skupině. Tato angažovanost může dosáhnout maximálně 25 % regulatorního kapitálu tuzemské banky. Zcela zodpovědně mohu prohlásit, že doposud (a to i v době finanční krize) byl tento regulatorní limit tuzemskými bankami s velkou rezervou dodržován. Další formou finančního transferu může být výplata dividend. ČNB pečlivě monitoruje celý proces výplaty dividend, s bankami komunikuje možné dopady na jejich kapitálovou přiměřenost jak ve standardním ekonomickém prostředí, tak i s použitím stresových scénářů vývoje ekonomiky. Na základě výsledků analýz dopadů výplaty dividend na kapitálovou přiměřenost ČNB formuluje ve vztahu k dohlíženým bankám patřičná doporučení. V této souvislosti nelze opomenout význam spolupráce se zahraničními orgány dohledu, které dohlížejí mateřské banky. ČNB se pravidelně účastní jednání kolegií zahraničních orgánů dohledu, jejichž cílem je posouzení rizik a následné přijetí společného rozhodnutí o nápravných opatřeních platných pro jednotlivé instituce i celou bankovní skupinu. 3.10.2011 14:09
OTÁZKA: další otázka se týká dluhopisů pro občany. nevadí čnb nominál ve výši pouze jedna koruna? jak to emitent obhájil? chtěl tak ušetřit lidi pře placením srážkové daně, nebo je to náhoda? koupíte si vy osobně nějaké dluhopisy státu? a konečně, vidíte výhodu v tom, když občané drží dluhopisy vlastního státu? masoreti masoreti
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Spořící státní dluhopisy jsou věcí jeho emitenta, tj. Ministerstva financí ČR. Respektujeme jejich pole působnosti, neboť naopak my zase chceme, aby MF, resp. vláda, respektovala náš mandát v měnové politice. Takže k formě a emisním podmínkám (včetně nominálu dluhopisu) nemám žádný komentář. Beru to jako danou věc. Nicméně myšlenku SSD obecně považuji za správnou, neboť to umožní rozšíření portfolia investic. Na konkrétní otázku, zda si i já si koupím SSD, mi dovolte opovědět tak, že z důvodu možného střetu zájmů si své vlastní úspory aktivně nespravuji. 3.10.2011 14:12
OTÁZKA: Dobrý den, je nějak časově omezena záruka na bankovní vklady do výše 100 000 eur? Pokud ne, kdy končí? Platí záruky ve stejném rozsahu i pro družstevní záložny?
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Záruka, o které hovoříte, časově omezena není a máte pravdu, že platí i pro družstevní záložny. Nicméně občane by si měli vždy velmi pečlivě zvážit, které instituci svěří své prostředky, neboť slibované výnosy jednotlivých institucí jsou pouze jednou stranou mince. Tou druhou jsou samozřejmě i likvidita či obslužnost v případě rychlé potřeby prostředků. 3.10.2011 14:19
OTÁZKA: Dobrý den, tuzemské banky mají podle zátěžových testů dostatek kapitálu. Platí to ale i o družstevních záložnách? Byly kampeličky testovány spolu s bankami? Pokud ano, jak dopadly? Pokud ne, je bezpečné do nich ukládat peníze? Nehrozí, že při potížích zkrachují?
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Družstevní záložny velikostí své bilanční sumy nejsou systematicky významné instituce pro stabilitu finančního sektoru v ČR (objem klientských vkladů u družstevních záložen v březnu 2011 činil pouhých 20,3 mld. Kč, což je cca 1 % celkového objemu vkladů v ČR – viz Zpráva o finanční stabilitě, kterou ČNB veřejně publikuje). A proto nedává smysl je zahrnovat do stress testů. Nicméně ČNB jejich situaci interně velmi pečlivě sleduje, poněvadž tomuto subsektoru je třeba věnovat pozornost, neboť jeho případné problémy by se mohly prostřednictvím reputačního rizika odrazit ve zbytku finančního systému. 3.10.2011 14:22
OTÁZKA: Dobrý den, proč u nás nenastala ta situace, která činí problémy v Polsku a Maďarsku, a to, že si lidé u nás nebrali hypotéky v cizích měnách? Jsme tak chytří nebo se to prostě nevyplatilo? Podléhá tento druh půjček povolení ČNB nebo nějaké jiné instituce nebo je zcela na libovůli bank takové způsoby financování poskytovat? Alena Čechová
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Na otázku příčin nízkého podílu FX půjček na celkových půjčkách v ČR není zcela jednoduché odpovědět, ale já osobně se domnívám, že je to dáno celkem úspěšnou politikou cílování inflace, které se podařilo snížit nejenom inflaci, ale i inflační očekávání. To umožnilo snížit nominální úrokové sazby a to vše při dlouhodobém apreciačním trendu kurzu koruny. Tím lze vysvětlit, proč FX půjčky nebyly v ČR tak atraktivní. Já osobně se domnívám, že to svědčí o úspěchu a kredibilitě domácí měnové politiky ČNB. 3.10.2011 14:28
OTÁZKA: Dobrý den, mohl byste napsat jaké banky prošly zátěžovými testy? Vít Rokos
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: ČNB pravidelně několikrát za rok zjišťuje odolnost tuzemských finančních institucí formou zátěžových testů. Do zátěžových testů jsou zahrnuty takové finanční instituce, jejichž bilanční suma představuje až cca 90 % celkového bankovního sektoru. Do detailu zde nemohu jít, nicméně je na místě veřejnosti sdělit, že výsledky aktuálních zátěžových testů provedených na datech ke konci druhého čtvrtletí roku 2011 potvrzují dostatečnou odolnost bankovního sektoru vůči nepříznivému vývoji. Kapitálová vybavenost celého odvětví by zůstala nad 8% regulatorním minimem i při realizaci velmi nepravděpodobného zátěžového scénáře, který předpokládá ve dvouletém horizontu testů pokles domácí i zahraniční ekonomické aktivity v důsledku recese hlavních obchodních partnerů ČR vyvolané eskalací fiskální krize zadlužených zemí eurozóny. 3.10.2011 14:35
OTÁZKA: Kdy budete zvedat úrokové sazby ?? Inflace roste, už by bylo načase
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Myslím si, že je na místě používat fakta: inflace v ČR neroste, naopak se již delší dobu pohybuje v okolí inflačního cíle. K dosažení inflačního cíle primárně používá úrokových sazeb a jejich pohyb je odvozován od prognózy budoucí inflace. Do prognózy inflace vstupuje mnoho makroekonomických veličin, přičemž základní – předpoklad o vývoji tržních úrokových sazeb, měnového kurzu a HDP – ČNB transparentně zveřejňuje. Pak si každý čtenář může učinit úsudek o budoucích změnách úrokových sazeb sám, když se totiž od prognózy odchýlí aktuální vývoj veličin, pak je na místě reagovat se základní repo sazbou ČNB. 3.10.2011 14:43
OTÁZKA: Dobrý den, dle několika mých známých ekonomů je nejpravděpodobnějším řešením současné předluženosti západního světa vyvolání vysoké inflace (cca do konce roku 2012), která znehodnotí dluhy i úspory. Radí mi, jako podnikateli, abych volné prostředky tedy investoval relativně co nejdříve a nenechával je na účtech. Váš názor, prosím ? Děkuji Jan Zenkl
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Jako centrální bankéř rozhodně nemohu souhlasit s tím, že předluženost fiskálu by se měla řešit zvyšováním inflace. Ostatně zadlužení většiny vyspělých zemí snad s výjimkou Řecka a Japonska je nižší, než bylo v padesátých letech dvacátého století a i tehdy se veřejné dluhy řešily bez úniku k inflaci. Pevně věřím, že vlády jednotlivých zadlužených zemí si uvědomují svoji spoluzodpovědnost za vytváření stabilního makroekonomického prostředí. Jen v takovém prostředí je možné realizovat investice a zajistit tak dlouhodobý a udržitelný růst. 3.10.2011 14:51
OTÁZKA: jakým způsobem se vlastně technicky peníze od čnb, v případě intervence, dostanou na trh? můžete ten mechanismus popsat? je to pouze přes levnější půjčky? masoreti masoreti
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Pokud se ČNB rozhodne realizovat devizové intervence, tak tak činíme přímo, tj. jdeme přímo na trh, nepotřebujeme k tomu žádné prostředníky a žádné úvěrové linky. Jsme přímým účastníkem trhu. Z ekonomické teorie si dovolím připomenout, že pokud by nějaká centrální banka se rozhodla realizovat intervence za účelem oslabení své měny, tak v takovém případě není nikterak technicky omezena (tj. nepotřebuje žádné úvěry), neboť nabízí svoji vlastní emitovanou měnu a poptává cizí měnu. 3.10.2011 14:55
OTÁZKA: Dobrý den, pokud dobře chápu kroky ECB, dochází fakticky k monetizaci dluhu, pokud to tak je, tak 1) Jak je to možné, když si to sama zakázala, 2) Jak velký efekt na inflaci by to mohlo mít pro ČR. Děkuji. Šárka Nedělová
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Já osobně nerad veřejně komentuji kroky ECB, neboť bych nebyl spokojen s tím, kdyby ECB naopak veřejně komentovala kroky učiněné ČNB. Nicméně ČNB je součástí tzv. Evropského systému centrálních bank, kde se tyto věci s detailní znalostí problému diskutují. Já pevně doufám, že každá instituce, když si deklaruje nějaký cíl a principy fungování, tak tyto cíle a principy jsou i dodržovány. A já sám v tomto duchu se snažím vystupovat nejenom na veřejnosti, ale i v diskusích interních. 3.10.2011 15:11
OTÁZKA: Dobrý den, jak ČNB přijala zprávu o zvýšení ratingu země od S&P? Na zvýšení hodnocení má vaše instituce jistě nemalý podíl. Sdílíte obavy s našimi exportéry, tedy jak se promítne případné posilování koruny v jejich tržbách. Jan Baďura
Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB. ODPOVĚĎ: Zvýšení ratingu v dnešní době považuji za velice významnou a pozitivní věc pro ČR a jsem přesvědčený, že za to patří velké poděkování celému veřejnému sektoru (v tom nejširším významu anglického výrazu „government“ tak, jak to agentura S&P sama popsala a zdůvodnila ve své zprávě). Za nejdůležitější teď považuji, abychom my všichni „neusnuli na vavřínech“ a nepolevili v reformním úsilí. Reformy se totiž dotknou nás všech a je nutné je chápat tak, že jsou investicí této země do budoucího stabilního vývoje české ekonomiky. Vážení čtenáři, již je po 15. hodině a rozhovor byl dohodnut bohužel pouze do 15 hodin, takže se budu muset pro dnešek s Vámi rozloučit. Děkuji Vám za Vaše zajímavé dotazy a rád se k on-line rozhovoru serveru iDnes sejdu zase někdy příště. Zdraví V. Tomšík 3.10.2011 15:13

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.