Řada výrobců navíc používá osvědčené triky. Kupříkladu na kartonovou krabici s lákavým názvem Vínečko 2000 firma Velpa z Velké nad Veličkou napsala, že jde o vinný nápoj, nicméně jeho složení natiskla na tmavém podkladu tak šikovně, že k rozluštění potřebuje zákazník zrak téměř ostříží. Přitom nejde o sdělení nezajímavé: v litrové krabici je totiž namísto slibovaného vínečka překvašená hroznová šťáva, líh, kyselina citronová, cukr a barviva. Složení se vyplatí ostatně číst pozorně i na jiných krabicích. Taková Hradní svíce z Liney Nivnice má například na čele krabice napsáno, že jde o víno červené polosladké, nicméně teprve pozorný čtenář se na jejím boku dozví, že jde o víno z jablek a rybízu. Test červených krabicových vín z běžných obchodů, který proběhl počátkem měsíce na Vysoké škole chemicko technologické v Praze, však ukázal, že na trhu jsou i krabicová vína lepší než zavrženíhodná. Například dovozce maďarského vína Santos špatnou češtinou na krabici vybízí, že toto víno má být podáváno na stůl v karafě. Takové doporučení už svědčí o jakési vinařské kultuře a není asi náhodou, že v senzorické části testu Santos skončil hned za vítězným Moravínkem z Dubňan. Skutečnost, že některá ovocná vína nebo vinné nápoje mají s révovými víny společný snad jen regál v supermarketu, je zajímavá, nicméně pro člověka nehovořícího španělsky mnohdy zbytečná. V Tesku v Praze-Letňanech totiž například nabízejí španělské krabicové víno Don Simon, na němž není ani slovo česky. Zákon na ochranu spotřebitele tak Tesco porušuje, zákazníkovi tápajícímu před regálem to však moc nepomůže. Při nákupu krabic v síti supermarketů Delvita v Praze se zákazník mohl počátkem měsíce setkat i s další raritou. Zatímco v jednom z nich prodavačka tvrdila, že vinný nápoj Vínečko 2000 byl z prodeje před časem stažen (důvodu neznajíc), v dalším bylo k mání. "Na krabici Vínečka 2000 neoznačil výrobce všechny konzervační prostředky, které použil," vysvětlil vše později nákupčí Delvity Vlastimil Vávra. Na takovou nedbalost totiž mohou doplatit alergici. "Ani do ovocných vín, jejich směsí či do různých alkoholizovaných vinných nápojů není přípustné přidávat bez upozornění na obalu syntetická barviva, jak tomu bylo u Vína bohatýrského z Velpy plus a Vínečka 2000, oba z Velpy plus z Velké nad Veličkou," tvrdí Vladimír Kocourek z fakulty potravinářské a biochemické techniologie, který se na rozboru vzorků podílel. Laboratoř vysoké školy zjistila i to, že ovocné víno Hradní svíce měla ze všech vorků největší obsah cukru, rovných 30 procent. Takový nápoj lze doporučit jen těm, kterým nevadí přilepený jazyk k patru a vysoká kalorická hodnota. Jen o čtyři procenta měla nižší obsah cukru červená Poezie z Vína Mikulov. "Toto víno však ani zdaleka nevyhovělo zákonu o víně svým nízkým obsahem bezcukernatého extraktu," tvrdí Vladimír Kocourek. "Naměřili jsme 13,6 procenta, zákon požaduje minimálně 18 procent." Test potvrdil, že krabice jako takové víno nezhoršují. Podstatné prostě je, co do nich výrobce dává.
Vítěz testu
V anonymním senzorickém hodnocení porota nejvýše ocenila révové stolní červené polosuché Moravínko firmy Livi z Dubňan. Porota mu přiřkla 63,71 bodu ze 100 možných. Víno stálo v běžné prodejně 33 Kč.
Jak jsme testovali
* Vína pocházejí z běžných obchodů.
* Laboratorní rozbory i senzorické hodnocení dělala pro MF DNES Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
* Senzorické hodnocení bylo anonymní, členové hodnotitelské komise použili stobodový systém pro hodnocení tichých vín.
* V komisi nebyl zastoupen žádný výrobce testovaných vín a vinných nápojů
* Veškeré náklady spojené s testem platila redakce MF DNES ze svého rozpočtu
