Znovín Znojmo měl loni vůbec největší zisk v historii. Navzdory tomu, že výrazně snížil prodej svého vína ve velkých obchodních řetězcích. Tato taktika se ukázala jako mimořádně úspěšná. Jedna z největších vinařských firem v Česku vydělala 49 milionů korun. A od prodeje v supermarketech se postupně odklání i další vinařství.
Když Znovín ukončil výrobu levného vína do vratných litrových lahví, klesl sice firmě objem prodeje, ale zároveň se zbavila segmentu, který se kvůli tlaku obchodních řetězců na cenu nevyplácel.
„Nechceme v levných vínech bojovat s těmi zahraničními. Z toho důvodu jsme tuto část výroby úplně opustili a z obchodních řetězců jsme se stáhli,“ potvrzuje ředitel společnosti Pavel Vajčner. V supermarketech ze Znovínu zůstaly ještě vína vyšší kvality. Stále víc však sází na vlastní distribuční kanály – přímý prodej, internetový obchod, rozvážkovou službu a další.
A vyplácí se to. Podíl fyzických osob, kterým Znovín víno prodává, stále roste. „Moravská vína by se měla prezentovat právě střední a vyšší kategorií. V nejlevnějších vínech nejsme cenou schopni konkurovat zahraničí,“ podotýká Vajčner.
Řetězce tlačí na cenu
V posledních letech došlo v Česku k fúzi obchodních řetězců. Trh tak ovlivňuje několik velkých obchodních korporací a z hlediska téměř monopolního postavení tlačí na snižování prodejních cen. Na vinaře kladou také velmi náročné podmínky dodání. Všechny řetězce navíc mají zahraničního vlastníka a jako takové prosazují spíš prodej vín ze svých mateřských zemí.
Nové možnosti odbytu proto hledá například i Chateau Valtice. „V posledních několika letech zajímavě roste podíl prodeje vína přímo ve vinařství. Proto jsme své investiční aktivity směřovali tímto směrem,“ potvrzuje ředitel vinařství David Šťastný. Loni zde za zhruba 60 milionů postavili novou prodejnu vína – vinařskou stodolu, ve které cílí na stovky návštěvníků Valtic. Výrazněji prodávají i přes e-shop. Už nesázejí jen na velkoobchod, kde kralují levná dovozová vína, třebaže zůstává důležitým odbytovým kanálem.
Jde o dobrou pověst
Právě ekonomické důvody odrazují od spolupráce s řetězci i další vinařství. „Tlačí nás k jiným cenám, než za jaké jsme ochotni naše víno prodávat,“ potvrzuje marketingový ředitel znojemského vinařství Lahofer Daniel Smola. Právě proto s řetězci typu Kaufland či Tesco odmítají spolupracovat.
„Snažíme se prezentovat jako vinařství s určitou kvalitou. Máme poměrně vysoké požadavky i na prodejce, kteří naše víno nabízejí – na prodejní standard, skladovací podmínky a podobně. To v supermarketech není možné zajistit,“ vysvětluje. Supermarkety by podle něj navíc mohly významně poškodit pověst vinařství. „Kdybychom začali prodávat v supermarketech, spousta našich obchodních partnerů z vinoték či gastrosegmentu by nás přestala kupovat. Právě proto, že jsme k dostání všude,“ zdůvodňuje.
Odklon od obchodních řetězců je podle Petra Očenáška, nezávislého vinařského poradce, přirozený trend kopírující zahraničí.
„V tuto chvíli máme v České republice nějakých 17 tisíc hektarů vinic v plodnosti. Z toho lze udělat množství vín, které pokrývá asi 40 procent domácího trhu. Tuzemští vinaři logicky nemají potřebu podbízet se řetězcům, které jako ve všech produktech i ve víně tlačí na cenu,“ vysvětluje. Platí to hlavně pro malá a střední vinařství, která si v posledních letech užívají obrovskou popularitu a velký nárůst zájmu o jejich vína. „Velká vinařství budou řetězce vždy potřebovat,“ podotýká.
