Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zastavím solární dotace, hrozí Vitásková. Ministerstvo to popírá

  13:59aktualizováno  17:51
Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková hrozí státu mocnou zbraní. Jak napsaly Hospodářské noviny, zdráhá se vypsat pro příští rok podporu pro většinu obnovitelných zdrojů. Žádá po vládě záruky, že za toto rozhodnutí nebude trestně zodpovědná. Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámení Vitáskové popírá.

Alena Vitásková | foto:  František Vlček, MAFRA

Ve hře jsou obrovské peníze, které směřují k provozovatelům solárních, bioplynových či malých vodních elektráren. Příští rok má podpora pro „zelené“ zdroje dosáhnout 42 miliard korun.

Pokud šéfka ERÚ splní svou hrozbu, odstřihne od podpory nové bioplynky či malé hydroelektrárny, jež mají jejich vlastníci spustit v příštím roce. Ale zároveň - a to je mnohem větší problém - zastaví dotace i pro starší, už fungující elektrárny spuštěné v době solárního boomu v letech 2009 až 2010. Těmto zdrojům stát podporu závazně přislíbil a investoři s ní počítají.

Kdyby se penězovod zadrhl, hrozí vlna krachů solárních firem. Ve velkém by to postihlo také bankovní sektor, který má v solárech nainvestováno kolem 100 miliard korun. Úvěry by začaly kolabovat.

Na stát by se pak s velkou pravděpodobností sesypala vlna žalob a arbitrážních sporů kvůli zmařeným investicím českých i zahraničních investorů.

Vitásková považuje vypsání podpory za právně sporné. „Úřad k vypsání podpory nemá oprávnění, potřebným zákonům totiž chybí tzv. notifikace (schválení - pozn. red.) v Bruselu. Vitásková si nechce vzít na triko vypsání podpory ve výši 42 miliard korun v době, kdy je na úřadu obden policie pro nové dokumenty,“ řekl HN zdroj z vedení ERÚ, který si nepřál být jmenován.

Informaci pro iDNES.cz potvrdila sama Alena Vitásková: „K informaci HN nemám co dodat. Už v půli srpna jsem písemně žádala premiéra o přizvání na bezpečnostní radu státu. Bez jeho reakce,“ uvádí bez dalšího detailnějšího vysvětlení.

Zákon, na jehož základě Česká republika zelené elektrárny postavené do roku 2012 dotuje, není ani po letech vyjednávání schválen Evropskou komisí. Brusel zatím posvětil jen legislativu týkající se zdrojů dokončených v posledních třech letech. Jednání o podpoře nových elektráren spouštěných od příštího roku zatím ani nezačalo.

Šéfka ERÚ, která má v politice řadu odpůrců, čelí policejnímu vyšetřování kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní úřadu (čtěte zde).

Kvůli jiné kauze týkající se licence pro solární elektrárny kontrolované rodinou ocelářského magnáta Zdeňka Zemka je dokonce obžalována a stojí před soudem. Teď se proto údajně nechce pouštět do rozhodnutí, které by jí mohlo nadělat další právní problémy.

Ministerstvo oznámení Vitáskové popírá

Podle zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu je ale argumentace Vitáskové účelová. Její úřad podle ustanovaní zákona, které zatím není oficiálně posvěceno v Bruselu, vypisoval podporu pro obnovitelné zdroje už v předchozích letech a nikdy mu to nikdo nevyčetl.

„Podpory pro zdroje uváděné do provozu od ledna řešíme s komisí již od května a na jednání 29. 9. 2015 v Bruselu bylo komisí doporučeno podat notifikaci, kterou již jsme podali. Do té doby komise doporučovala, abychom využili postup podle blokové výjimky, která notifikaci nevyžaduje. Bohužel se ale změnil tým, který se notifikací na komisi zabývá a sním i přístup k některým otázkám,“ uvedl mluvčí MPO František Kotrba pro iDNES.cz.

Problém už v roce 2013 komentoval tehdejší ministr průmyslu Martin Kuba a tvrdil, že s podporou nebude problém. „Nemáme žádný technický problém, na kterém bychom se s Evropskou komisí neshodovali, je to pouze časový fenomén. Předpokládáme, že proces notifikace bude dokončen,“ řekl tehdy. A dodal, že v podobné situaci jako Česko bylo v té době například i Německo.

„Co se týká zdrojů uvedených do provozu před 1.1.2013 notifikace probíhá a komise je obeznámena se skutečností, že podpora je již vyplácena. Proto také tuto notifikaci zařadila do kategorie již vyplácených dosud nenotifikovaných podpor. Tento stav trvá již od 1.1.2013 a od ledna 2016 nedochází k žádné právní změně, která by si vynucovala odlišný přístup ERÚ,“ vysvětlil úřad.

Ministerstvo zatím nepočítá s tím, že by šéfka ERÚ svou hrozbu splnila, hlavně proto, že by tím způsobila skutečně reálné škody podnikatelům a bankám. Pokud by ale Vitásková skutečně podporu zastavila, spotřebitelům, kteří na „zelené dotace“ v ceně elektřiny platí kolem 20 miliard korun ročně (zbytek doplácí státní rozpočet), by se neulevilo. Peníze na dotaci jsou vybírány na základě jiného ustanovení stejného zákona, než o který se licituje v Bruselu.

„Pro stanovení podpor a postup podle zákona je ale plně kompetentní ERÚ a za svá rozhodnutí nese také plnou odpovědnost. Ministerstvo nemá žádné kompetence, jak v této věci rozhodovat či činit jakákoliv opatření. Legislativa je nastavena a všechny procesy s EK již probíhají,“ dodal mluvčí ministerstva Kotrba.

„Peníze vybrané od spotřebitelů by se tak jen ukládaly na účtech státní firmy OTE, která dotace zúčtovává. Buď by se pak vyplácely se zpožděním, nebo by se při čistě teoretickém skutečném zatavení podpory v příštích letech rozpouštěly pomocí takzvaného korekčního faktoru,“ dodává úředník ministerstva průmyslu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.