Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vítkovice Steel v Ostravě zavře ocelárnu, pracuje v ní 250 lidí

  15:32aktualizováno  17:46
Společnost Vítkovice Steel (dříve Evraz Vítkovice Steel) oznámila, že nejpozději 30. září 2015 zavře svou ostravskou ocelárnu. Ostatní provozy podniku včetně válcovny by to nemělo příliš ovlivnit.

Vítkovice Steel zavírají svou ocelárnu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

iDNES.cz to potvrdil mluvčí firmy Jaromír Krišica. Zatím není jisté, kolik lidí přijde o práci. Firma Vítkovice Steel zaměstnává v současnosti přes 1 000 lidí, z toho v ocelárně jich pracuje asi 250.

Uzavření ocelárny vyplývá z rozhodnutí valné hromady společnosti, která zastavila investici do takzvaného sekundárního odprášení konvertorové haly. Bez něho firmě 30. září 2015 vyprší integrované povolení, bez něhož ocelárnu nemůže provozovat.

"Akcionáři firmy nařídili managementu společnosti vypracovat plán ukončení střediska ocelárna, který bude minimalizovat dopad rozhodnutí na zaměstnanost v regionu a respektovat dodavatelsko-odběratelské vztahy," uvedl Krišica.

Novými majiteli ostravské firmy se letos stala skupina investorů, kterými jsou společnosti Martinley Holdings, Nabara Holdings, Vitect Services, Hayston Investments a Dawnaly Investments.

Ruské skupině Evraz za její českou divizi zaplatili celkem 287 milionů dolarů (přes 5,7 miliardy korun). Největší ruská ocelářská firma Evraz koupila podnik v roce 2005 za 285 milionů dolarů.

Ocelárna nemá vlastní železo, nedostala ani povolenky

Předseda představenstva Vítkovice Steel Dmitrij Ščuka ČTK řekl, že společnost bude jednat o prodloužení smlouvy s dodavatelem surového železa, firmou ArcelorMittal Ostrava, tak aby ocelárna mohla vyrábět až do konce září 2015. Dosavadní smlouva platí do března.

Hlavní důvody, proč se společnost rozhodla zastavit investice do odprášení, jsou podle Ščuky tři. Tím prvním je ne zcela podařená privatizace, po níž se ocelárna ocitla bez vlastního zdroje surového železa. "Tím pádem se vytvořil monopolní dodavatelský vztah, který diplomaticky řečeno nám nechává velmi omezený manipulační prostor ve velmi svízelných tržních podmínkách," řekl Ščuka.

Druhým důvodem jsou zvýšené požadavky na další ekologické investice mimo sekundární odprášení. Ty by podle Ščuky výši investic prakticky zdvojnásobily, a tím pádem udělaly provoz ocelárny neekonomickým.

"A v neposlední řadě bohužel došlo k tomu, že my jsme jako jediná česká firma nedostali přiděleny emisní povolenky na ocelárnu a tím pádem jsme museli ty povolenky kupovat na trhu. Dlouhodobě se všechno skládá do jednoho součtu, který dělá hospodaření ocelárny záporným, a pro nás je ekonomicky lepší cesta dovážet bramy (hutnické polotovary) a válcovat z dovážených bram," řekl předseda představenstva.

Společnosti se přitom podařilo snížit záporný výsledek: v roce 2012 byla ve ztrátě 450 milionů korun, v roce 2013 to bylo 140 milionů. "Je vidět, že opatření, která jsme tady podnikli, mají smysl a dávají výsledky, nicméně není možné se s tou ocelárnou dostat do černých čísel," řekl Ščuka. Kvůli nákladům a omezením spojeným s ekologickými pravidly, která zavádí Evropská unie, je podle něj v ohrožení ocelářství v celé Evropě.

Předseda odboru ve firmě Vítkovice Steel Zdeněk Kološ ČTK řekl, že odbory se budou snažit rozhodnutí nových majitelů zvrátit. "První bod je, že se budeme se snažit prodloužit to integrované povolení, aby firma mohla jet dál. Záleží na tom, jestli to půjde," řekl Kološ.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.