Ministr financí Miroslav Kalousek už několikrát varoval před tím, že horší než čelit dopadům krize na růst ekonomiky by bylo nechat propadnout rozpočet do velkých dluhů.

Ministr financí Miroslav Kalousek už několikrát varoval před tím, že horší než čelit dopadům krize na růst ekonomiky by bylo nechat propadnout rozpočet do velkých dluhů. | foto: Michal Šula, MF DNES

Vláda bude vybírat z 250 léků na krizi, které předložil NERV

  • 129
Topolánkovu vládu čeká v následujících dnech těžká práce. Musí vybrat z 250 nápadů, jak zatočit s krizí, ty, které půjde uskutečnit a nezruinují rozpočet. Z materiálu, který dalo dohromady deset členů NERV (Národní ekonomická rada vlády) a který má MF DNES k dispozici, vyplývá, že největší a nejkonkrétnější balík návrhů směřuje na snížení daní a sociálních odvodů.

Právě to bude nejobtížnější realizovat. Ke snížení daní, sociálního, zdravotního pojištění či zavedení daňových úlev směřuje zhruba třicítka ze všech rad deseti chytrých hlav. Ty nejrazantnější počítají s tím, že by daň z příjmu firem klesla na patnáct procent (z 19 procent v roce 2010).

Infografika: 250 návrhů NERVu

Jde sice o opatření, o jehož smyslu ekonomové nepochybují, ale jeho nevýhodou je, že by státní kasu přišlo až na 35 miliard korun. Tento výpadek si v době krize, kdy se letos očekávají daňové příjmy nižší o sedmdesát miliard, než se naplánovalo, vláda nemůže dovolit.

Ministr financí Miroslav Kalousek ostatně už několikrát varoval před tím, že horší než čelit dopadům krize na růst ekonomiky by bylo nechat propadnout rozpočet do velkých dluhů. Z pondělního jednání vlády navíc vyplývá, že stát moc velkou "vatu" ve svých financích na protikrizový balíček nemá.

Využít bude moci pět procent z běžných výdajů, které ministři nemají používat, ale to je pouze šest miliard. Další miliardy mohou ještě teoreticky skrývat nasyslené rezervy ministrů, jejich přesná čísla zatím ministerstvo financí nesdělilo.

"Vcelku jednomyslně jsme se dohodli, že úpravy daní z příjmů teď půjdou stranou," potvrzuje jeden z členů NERV, Miroslav Zámečník. Podle něj se bude vláda zabývat jen těmi opravdu reálně uskutečnitelnými návrhy.

Jedním z nich tak má být například zavedení odpočtu ze sociálního pojištění. "Ale variant, jak tuto věc nastavit, je více. Je to finančně nákladné pro stát, a proto je nutné pečlivě dopočítat dopady a náklady jednotlivých možností, aby to bylo průchodné," říká člen NERV Michal Mejstřík.

Kromě daní směřuje velká část návrhů na nejrůznější podporu vývozu, což se zamlouvá podnikatelům. "Klíčové je, co nejrychlejší předložení vybraných opatření do Sněmovny, aby začala platit co nejdříve," uvedl k návrhům šéf hospodářské komory Petr Kužel.

Právě rychlost, s jakou mohou být uvedeny v život, je problém většiny návrhů. Rady typu sjednotit místo výběru daní a pojistného, zjednodušit fungování živností nebo změnit zákoník práce jsou věci, které má sice vláda v plánu, ale těžko se realizují. A rozhodně to nepůjde letos. To se týká například i Zámečníkova návrhu mezi politiky tolik citlivé zdravotnické reformy.