Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vláda chce, aby si lidé více spořili na důchod

  0:01aktualizováno  0:01
Ve vládní koalici se rodí nový plán, jak naučit lidi více spořit na stáří, a přitom získat jejich podporu pro změny v nárocích na penzi. Vláda chce lidi motivovat, aby se už nyní více zajímali o to, jak bude jednou velká jejich penze, nespoléhali se jenom na stát a více spořili v soukromých fondech.

Vymyslet, jak přimět Čechy, aby si odkládali na stáří více peněz, má na starosti ministr financí Bohuslav Sobotka.

"Naším úkolem bude zvýšit atraktivitu soukromého spoření," říká jeho mluvčí Marek Zeman k závěrům úterní koaliční schůzky, která má přípravu nových pravidel odstartovat.

Větší spoření má být doplňkem k takzvanému švédskému modelu, který znamená změnu výpočtu penzí pro lidi kolem čtyřicítky a mladší. Do voleb mají být tyto změny napsány v zákonech. Tento týden se na tom dohodl premiér Vladimír Špidla s šéfy obou menších koaličních stran.

Aby změny vydržely, chce premiér do projektu zapojit i opozici. "Tomu se nebráníme. Penze jsou příliš důležité na to, abychom si hráli na opozici a koalici," říká ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Vladimír Špidla se chce obklopit skupinou expertů, která má během příštího roku vyřešit základní rébus penzijní reformy, s nímž se potýká celá Evropa: Jak rozdělit mezi jednotlivé generace břemeno stárnoucí evropské populace a snižování počtu lidí odvádějících peníze potřebné k zaplacení důchodů starší generaci.

Podstatou švédského modelu je, že mladší lidé budou mít u státu svůj účet a uvidí, kolik za svůj život odvedli. Systém má podle pracovních materiálů ministerstva práce nabíhat postupně: v minimální míře u lidí narozených v roce 1947, naplno pak u těch, kterým je méně než 36 let.

Platit bude, že čím větší výdělky, tím větší důchod, ale obráceně to zřejmě nebude. Ministr práce Zdeněk Škromach chce chudším garantovat důchod odpovídající dnešnímu průměru kolem sedmi tisíc korun.

To, kde se ušetří peníze, není jasné, ledaže by lidé chtěli výrazně déle pracovat, a spořit si tak na vyšší penzi.

"Současný systém je neudržitelný, může fungovat, jen když je hodně pracujících a málo důchodců. My si myslíme, že ani individuální účty chybějící finance na penze ve státní kase nevyřeší," říká šéf největšího penzijního fondu Credit Suisse Life & Pensions Petr Žaluda.

Proto se vláda uchyluje k záměru přimět lidi střední a mladší generace, aby spořili sami na sebe a z nejrůznějších fondů či životních pojistek měli jednoho dne až čtvrtinu penze.

Na to by lidé museli spořit daleko více než dnes. Právě penzijní fondy a životní pojišťovny proto vládu v reformě velmi povzbuzují, neboť v ní vidí nejlepší reklamu pro své služby. "Mají-li se lidé více zapojit do soukromého spoření, pak by bylo nejlepší, kdyby dostali jasnou informaci, co se s jejich penzemi zamýšlí," říká ředitel Pojišťovny České spořitelny Jaroslav Kulhánek.

Koalice chce debatovat o tom, zda penzijní spoření či pojištění více dotovat ze státních peněz, či zda nasadit větší daňové úlevy, aby byl zájem lidí větší.

Ve spoření na stáří se lidé drží při zemi
Pokud si Češi budou spořit na důchod stejným tempem jako dnes, renty, jež jim jednou budou posílat soukromé penzijní fondy, budou jen malým přilepšením k důchodům od státu.

Až půjde do důchodu kupříkladu dnešní čtyřicátník, který si do penzijního fondu ukládá 500 korun měsíčně, bude mu od fondu každý měsíc chodit od devíti set do zhruba 1500 korun renty, podle toho, který penzijní fond si vybral.

Ani to nejvyšší zhodnocení, které z dvanácti českých penzijních fondů nabízí fond Komerční banky, mu tedy nepomůže vyrovnat propad v příjmech v důchodu.

K ženám jsou tuzemské penzijní fondy přísnější. České ženy se dožívají vyššího věku než muži, a tak jejich naspořené peníze rozkládají na více let a měsíční renty jim vyměřují menší. Řada fondů se však srovnání jednotlivých nabídek brání.

Některé penzijní fondy už nyní počítají s tím, že jejich klienti se budou dožívat stále vyššího věku. Jiné zase v prvních důchodových letech vyplácejí méně a rentu postupně zvyšují s tím, jak klient stárne.

"Už patnáct let se prodlužuje délka života, my se nemůžeme řídit úmrtnostními tabulkami statistiků. Ty hovoří o tom, jaká je situace dnes, ale výpočty penzí musí vycházet z předpovědí na dalších dvacet třicet let," popisuje Dušan Friedl z penzijního fondu Credit Suisse Life & Pensions Česká republika.

Čechů, kteří si spoří v penzijních fondech, sice přibývá (nyní je jich kolem 2,7 milionu), ale zatím se ve spoření drží při zemi. Nejčastěji ukládají právě pět set korun měsíčně. To může být zajímavé spíš pro mladé, kteří spoří déle.

S reformou důchodů bojuje celá Evropa
Strašidlo stárnoucí populace a zvyšující se sumy, jež státy vyplácejí na důchody, neobchází jen Česko, ale i Evropu. Říznout do důchodových systémů - sice nijak krvavě, ale za hřmotného hlaholu stávkujících zaměstnanců - se už odhodlaly Francie, Německo, Rakousko i Itálie.

Opatření, kterými vlády bojují proti narůstajícím dluhům v penzijním systému, si jsou všude podobná. Nejjednodušší, nejneoblíbenější, ale i nejpoužívanější je oddalování odchodu do důchodu. Rakušané i Italové letos tuto hranici zvedli na 65 let, což je stejně jako v Česku.

Konečná stanice to však zřejmě nebude, jak naznačuje německý příklad, kde už se mluví o 67 letech. Dalším využívaným úsporným krokem je zvýšení počtu let, po které musí člověk pracovat, aby dostal důchod. Ve Francii je letos zvedli u dosud zvýhodněných státních úředníků na 40 a dále na 42 let.

Největší změny mají však politici před sebou, protože ani Francouzi ani Němci zatím nezasáhli do nynějšího systému, kdy se důchodcům platí z momentálně vybíraných peněz. A těch je kvůli ubývajícímu počtu mladých stále méně. Ne po celé Evropě je však obrázek důchodového systému stejně neutěšený.

Británie, Nizozemsko či Švédsko už břemeno zabezpečení se na důchod přenesly ze státu více na jednotlivce, kteří si musí spořit.

Lidem, jimž je dnes 25 a šli by do důchodu v roce 2038, může pětisetkoruna měsíčně zajistit rentu vyšší než tři tisíce korun měsíčně.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.