A to pouze za podmínky, že nájemné nebude vyšší než obvyklá cena za bydlení v daném místě. S plánem, jak zvyšovat nájmy, však musí souhlasit poslanci. Pokud to udělají, bude moci například v Praze vzrůst v roce 2004 nájem v šedesátimetrovém bytě z dnešních 2224 korun o 222 korun.
Majitelé domů považují rozhodnutí vlády za protiústavní krok. "Pokusíme se znovu iniciovat stížnost na Ústavní soud," říká Tomislav Šimeček ze Sdružení majitelů domů.
Vláda chce minimální růst nájemného
Ceny nájmů v regulovaných bytech opět ukázaly slabinu fungování koaliční vlády a staly se příležitostí k demonstraci síly ministrů sociální demokracie.
Vláda přes odpor Unie svobody a KDU-ČSL schválila návrh zákona o nájemném, který připouští roční růst cen nájmů maximálně o deset procent a do úrovně obvyklých cen. Sobotkův výpočet tohoto přípustného stropu ovšem další zvyšování nájmů v některých z oblastí znemožní.
Pokud vznikne prostor pro růst, znamená to například v Praze u bytu o rozloze 82 metrů růst nájemného (bez služeb a energií) z 3040 nejvíce na 3344 korun a v obci s počtem obyvatel do deseti tisíc z 1249 na 1374 korun.
Jestliže návrh schválí parlament, mohou se ceny poprvé změnit v únoru příštího roku. Návrh má šanci projít, protože případným spojením ČSSD a KSČM, které jsou orientované na výraznou ochranu nájemníků, mohou strany získat v Poslanecké sněmovně silnou většinu hlasů.
Navržená regulace řeší pouze situace, kdy se nájemník s pronajímatelem nedohodnou na nájemném a kdy obvyklé ceny růst činže v daném místě umožňují.
Právě definice místně obvyklého nájmu byla hlavním předmětem sváru mezi ministrem financí Sobotkou (ČSSD) a ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem (US). Sobotkův návrh totiž místně obvyklé nájmy nařizuje vypočítávat jako průměr cen srovnatelných bytů včetně regulovaných.
To podle odborníků zakonzervuje současnou hladinu nájmů, protože regulované ceny jsou často v nájemních lokalitách dominantní. Ministr Němec chtěl naopak regulované ceny z výpočtu vyřadit, výslednou cenu snížit o dvacet procent a nasměrovat pohyb cen nájmů podstatně výše.
Schválením návrhu ministra Sobotky lze očekávat ostré reakce majitelů domů. Ti ho považují za protiústavní, protože jim neumožňuje svobodně podnikat s jejich majetkem. "Pokusíme se iniciovat stížnost na Ústavní soud," řekl místopředseda Sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček.
Ústavní soud už se ve středu aktivitou vlády v oblasti nájmů zabýval a zrušil cenové moratorium, které vláda přijala loni na podzim. Kabinet nájmy opakovaně nezmrazil. Jakmile vstoupí rozhodnutí Ústavního soudu v platnost, budou nájemní vztahy až do přijetí zákona bez speciální regulace.
To ovšem neumožňuje majitelům libovolně zvyšovat nájmy bez souhlasu nájemníka. Vyšších cen, které by podle jejich slov zajistily pokrytí nákladů a zisk, se budou moci domáhat u soudů.
Stínový ministr ODS pro bydlení Miroslav Beneš zhodnotil rozhodnutí vlády tak, že jí vůbec nejde o řešení napjatých vztahů mezi nájemníky a majiteli. "Vláda zvýšila náklady na bydlení tak, že u energií připustila prakticky volné ceny, protože jí to zajistilo vyšší příjmy z privatizace distribučních společností. A u nájemného vytváří umělý obraz jakési konfrontace," uvedl Beneš.
Samotný problém regulace se podle něho týká jen asi sedmi procent nájemních bytů, které patří soukromým majitelům. "Od obcí bych problémy nečekal," dodal Beneš.
