Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Studie na rychlovlaky čelí kritice. Někde mají jezdit jen 60 km/h

  9:19aktualizováno  9:19
Vláda tlačí na ministerstvo dopravy, aby urychlilo přípravy na výstavbu tratí pro rychlovlaky. Resort vypracoval na projekt až za 500 miliard další studii, materiál má však řadu kritiků. Ti požadují, aby tratě byly stavěné pro rychlost až tři sta kilometrů za hodinu. A tvrdí, že studie ministerstva podceňuje potenciál vysokorychlostní železnice.

Německý rychlovlak od Siemensu. Ilustrační foto. | foto: SiemensiDNES.cz

Koncepce rychlovlaků v Česku je napsaná tak, aby se nakonec žádné tratě nestavěly, vyčítají kritici ministerstvu dopravy.

Zatímco ve Francii minulý týden otevřeli dalších tři sta kilometrů nové vysokorychlostní tratě, v Česku se poslanci usnesli, že je potřeba popohnat vládu s přípravou takových tratí. Jenže to tak jednoduché nebude – ministerstvo dopravy dokončilo další materiál o rychlých spojeních, který čelí velkému počtu připomínek a navíc z velké části poslancům odporuje. Úřad ho však předělávat nechce.

Už teď je jasné, že se přitom rýsuje mezi poslanci a ministerstvem velký střet dvou přístupů – vysokorychlostních optimistů (poslanci) a pesimistů a „zdržovačů“ (ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty).

Ministerský materiál nepřináší mnoho objevného, z velké části jde o recyklaci starých plánů, kudy by měly rychlé vlaky jezdit. Poslanci však minulý týden projevili nezvyklou jednotu a napříč všemi stranami prosadili usnesení, které zavazuje vládu, aby urychlila přípravy vysokorychlostních tratí, protože v nich vidí zásadní ekonomický rozvoj. Poslanci věří, že v roce 2025 by se mohlo začít stavět.

Zlomem je v usnesení podmínka, že stát má postavit tratě s rychlostí nejméně 300 kilometrů v hodině. Už to je zásadní průlom, dosud se mluvilo o pomalejších tratích mezi 200 až 250 kilometry v hodině – a ministerský materiál na tom nic nezměnil a za rychlovlaky vydává rychlost nad 200 kilometrů v hodině.

200 km/h. To je rychlost

„Nesmí nastat snaha upravovat stávající tratě, musí to být v nových trasách,“ říká například poslanec Karel Šidlo. Dosud je výsledkem modernizací za stovky miliard korun maximální rychlost 160 kilometrů za hodinu, v některých případech dokonce i zpomalení jízdní doby proti původní rychlosti.

Přesně takovým způsobem se v Česku dosud rychlost na železnici zvyšovala a na podobnou rychlost se chystá i trať Brno–Přerov, která může být prvním „rychlým spojením“, jak úředníci vysokorychlostním tratím říkají. A také stavbou, která může zarazit další rozvoj – posuzovala se jen pro samotnou trasu z Brna do Přerova, nikoliv jako součást vysokorychlostní magistrály pro rychlovlaky z Prahy přes Brno do Ostravy.

„Stejně jako se nestavěla dálnice D1 z Jihlavy do Velké Bíteše ve dvoupruhu a na 90 km/h, není možné stavět Brno–Přerov jako modernizovaný koridor na 200 km/h. Jaké by to mělo dopady na silniční dopravu, si umí představit každý, na železnici tyto problémy vidět nechceme,“ říká Miroslav Vyka ze Svazu cestujících ve veřejné dopravě. Podle něj je hlavním problémem malá rychlost pro dálkovou dopravu a nedostatečná kapacita.

Upozorňuje i na některé až bizarní chyby v projektu – například přímé zapojení koridoru do přerovského nádraží, kde by musely všechny rychlovlaky brzdit na 60 km/h.

Materiál z dílny ministerstva dopravy sice už přesně stanovuje ceny jízdenek na rychlovlaky mezi jednotlivými městy a má být jízdním řádem pro budoucí výstavbu, v meziresortním připomínkovém řízení k němu však přišly desítky připomínek. Jedním z největších kritiků je Hospodářská komora.

„Materiál nepřesvědčuje, že ministerstvo dopravy má skutečně v úmyslu přípravu rychlých spojení urychlit a manažersky řídit,“ uvádí komora. Ta materiál, který má být přípravou pro investice za nejméně 500 miliard korun, považuje za špatný i kvůli nedostatečným alternativám.

Velmi často se v připomínkách mluví především o kvalitě dat, ze kterých vychází. Všude na světě přinesly rychlé vlaky na železnici nárůst počtu cestujících v řádu stovek procent, české odhady jsou skromnější, v některých případech dokonce podhodnocené.

Podezřelá data

„Celá přepravní prognóza je nedůvěryhodná. Čísla vůbec nepočítají s tím, že rychlé spojení může stimulovat poptávku po železniční dopravě, jsou tam úplně nesmyslné výsledky. Třeba to, že by z Prahy do Hradce Králové jezdilo po celkové modernizaci tratě a zavedení expresů s jízdní dobou do centra Prahy kolem hodiny jen o málo více cestujících než dnes, se mi nechce věřit,“ říká Tomáš Záruba z Centra pro efektivní dopravu.

Podle Miroslava Vyky zkušenosti z jiných zemí ukazují, že rychlé vlaky přilákají výrazně více lidí z aut i úplně nové cestující. „Jedna třetina nových cestujících ve vlacích TGV jsou lidé, kteří začali cestovat jen proto, že ta možnost vznikla. To umožňuje lidem ze vzdálenějších regionů dojíždět za prací do ekonomicky se rozvíjejících center, což zamezuje vylidňování venkova,“ podotkl Vyka.

U silnic přitom takto počítat stát umí. V případě dostavby D35 počítají ministerské plány, že u Moravské Třebové se počty osob téměř ztrojnásobí, v případě rychlých vlaků počítá, že mezi Čechami a střední Moravou přibude tisíc cestujících denně, tedy jen zhruba pět procent. To nahrává tomu, aby ekonomická návratnost nevyšla.

Podobně o datech mluví i nákladní dopravci. „Některé údaje v materiálu o výhledové nákladní dopravě, která je výstupem zpracovaného dopravního modelu, jsou značně nevěrohodné,“ tvrdí v připomínkách sdružení nákladních dopravců Žesnad.

Materiál počítá například s poklesem nákladní dopravy na tratích do Bavorska, i když má dojít k jejich modernizaci a dopravci po této trase dlouhodobě volají.

Je otázkou, zda ministerstvo má takové chyby ve studiích záměrně, nebo vlastní chybou. Odbor strategie roky vede Luděk Sosna, pod jehož vedením neudělalo ministerstvo k rychlým vlakům téměř ani krok.

Je přitom zřejmé, že rychlotratě řadě firem v Česku nevyhovují, protože stávající, často monopolní dodavatelé na železnici umějí projektovat či vyrábět jen na nižší rychlosti. Sosna přišel na ministerstvo ze společnosti Sudop Group, která stojí za většinou projektů na české železnici. Projekt, podle kterého by se vysokorychlostní trať postavila, ale ještě nedělali.

Ministerstvo dopravy nepočítá s tím, že by materiál předělalo. „Ministerstvo dopravy se nyní zabývá zapracováváním připomínek vzešlých v rámci meziresortního připomínkového řízení. Materiál zpřesníme, doplníme, ale rozhodně ho nebudeme celý přepracovávat,“ řekl mluvčí Tomáš Neřold.

I to naznačuje, jak vážně hodlá ministerstvo usnesení Sněmovny brát.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.