Vláda chce vzít peníze vědcům

  • 153
Po seškrtání peněz na platy a důchody se ministři Špidlovy vlády pouštějí do dalších úspor. Bez nich nejsou podle vlastních slov schopni sestavit průchodný rozpočet a udržet se u moci déle než do Vánoc. Podle rozpisu ministerstva financí se nedostává peněz na vědu a výzkum, zemědělské dotace či armádu.

Tento rozpis se v pondělí probíral ve vládě a už za týden se nad něčím z toho, co dnes stát platí, definitivně zavře voda.

Mluví se také o tom, že by se škrtly více než dvě miliardy schované pro odstraňování škod z loňských povodní.

Skoro stoprocentně se už ví, že mladí muži budou muset v Česku chodit na vojnu ještě tři roky. Původní návrh, aby vojáci narukovali naposled v lednu příštího roku a pak se začalo s profesionální armádou, padl spolu s rezignací exministra Tvrdíka. Příští rok se z armádního rozpočtu má seškrtat kolem pěti miliard korun, což Tvrdíkův nástupce Miroslav Kostelka bral jako fakt už při nástupu do funkce.

Vicepremiér Petr Mareš, odpovědný za oblast vědy a výzkumu, vyhrožuje tím, že bude Tvrdíkův vzor následovat. Vláda se zabývá návrhem, podle kterého by vědci měli být v úsporách hned druzí v pořadí za vojáky a příští rok by se měli vzdát skoro čtyř miliard korun. "Budeme ještě vyjednávat," uvedl Mareš, který minulý týden řekl, že při tak velkých škrtech "by nebyl schopen ve vládě pracovat".   

Vláda přiškrtí peníze na škody po povodních
Z vládní kuchyně přicházejí nové výbušné nápady, kde ušetřit a jak dopilovat reformu veřejných financí. V seznamu dalších škrtů, které v pondělí projednávala vláda, se objevil návrh zrušit rezervu určenou pro odstraňování škod napáchaných loňskými povodněmi. Pro příští rok se má z těchto peněz obětovat 2,2 miliardy korun, totéž platí pro následující dva roky.

Tyto úspory mají pomoci vyrovnat příští státní rozpočet do přijatelné podoby. Dokud rozpočet nebude hotov, ještě se o nich bude jednat. Nicméně už v pondělí ministři "v zásadě rozhodli, v kterých oblastech budeme šetřit", uvedl šéf resortu financí Bohuslav Sobotka.

Pomoc na likvidaci povodňových škod vláda vyplácí ze svých všeobecných rezerv, ve kterých i při seberazantnějších úsporách část peněz musí zbýt. Pomoc pro postižené regiony se tedy úplně nezastaví.

Ale už dnes se komplikuje. "Stát je stále dlužen lidem, kterým voda pobořila domy a kteří měli slíbeno 200 tisíc na opravu. Dobře vím, že třeba ve Veselí nad Lužnicí mnozí dostali jen 40 procent," reagoval jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS).

Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec bude podle svého mluvčího usilovat o to, aby se povodně ze seznamu vynechaly. "Důvody jsou jasné. Ne všechny škody, které povodeň napáchala, jsou již napravené či dnes ještě známé," uvedl mluvčí.

Peníze určené na povodňové škody mají být po škrtech v armádě a ve vědě největší úspornou položkou. Příští rok mají tyto tři oblasti ušetřit více než polovinu z chybějících dvaceti miliard.

Druhá polovina není skutečným škrtáním, ale pouze zmrazením výdajů na letošní úrovni, někde jde i o mírný růst. Pod slovem "úspora" si vláda v těchto případech představuje to, že výdaje neporostou tak rychle, jak se původně plánovalo.

To je třeba příklad dotací pro zemědělce, kteří po vstupu do Evropské unie chtějí z peněz českých daňových poplatníků navýšit dotace putující z Bruselu. V těch dostanou jen čtvrtinu oproti zvyklostem v dnešních patnácti zemích EU. Vláda zvažuje, že farmářům přidá 2,2 miliardy místo čtyř.

Jako úspora se počítá také to, že neporostou zdroje pro intervenční fond, který pomáhá farmářům zbavit se přebytečné produkce. Přiškrtit se má také růst peněz proudících na pomoc nezaměstnaným při hledání práce, kam spadají třeba veřejně prospěšné práce nebo rekvalifikační kurzy.