Změny v dani z nemovitosti, které včera schválil kabinet, však musí ještě odsouhlasit poslanci a senátoři. I pak by začaly platit až po roce 2003.
Zatímco dnes se stejná daň platí z ruiny i z velkolepé novostavby, pokud mají stejnou rozlohu a stojí ve stejně velké obci, od roku 2003 by podle návrhu vlády měla být daň z hodnotnějších staveb daleko vyšší.
Hodnotu domu, bytu či pozemku přitom bude stanovovat finanční úřad. "Pro majitele nemovitosti by to nemělo znamenat žádnou administrativní zátěž. Nahlásí finančnímu úřadu různé údaje o nemovitosti - například rozlohu, stáří, technologii stavby, počet pater - a finanční úřad podle toho odhadne cenu, tedy základ daně," říká mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
U domů a bytů, které slouží k bydlení, by se podle představ vlády daňový základ snižoval na polovinu. Sazba daně by se měla pohybovat mezi 0,01 a 0,2 procenty z odhadnuté ceny nemovitosti. Například u domu, jehož hodnota byla finančním úřadem stanovena na dva miliony korun a kde se dnes platí daň něco přes tisíc korun, by se pak roční daň mohla pohybovat mezi 200 Kč a 4000 Kč.
Rozhodnutí o tom, zda se bude daň pohybovat spíše okolo horní, či kolem dolní hranice, by mělo patřit výhradně obcím a městům. O tom, jestli by po platnosti nového zákona šly se sazbami spíš nahoru, či dolů, se budou muset rozhodnout zastupitelé. Sazba daně přitom nemusí být na celém území obce stejná.
"Taková možnost rozhodování o výši daně by nám dávala větší šanci lépe si rozvrhnout své hospodaření. Na druhé straně to budeme muset daleko více obhajovat před občany. Už se nebudeme moci vymlouvat, že za výši daně nemůžeme," vysvětluje přínosy i úskalí navrhované daně z nemovitosti místostarostka České Lípy Irena Borovcová.
Obce a města dnes vybírají na dani z nemovitosti mezi čtyřmi a pěti miliardami korun ročně.
