Celá řada změn už je načrtnuta na ministerstvu práce.
Nyní se jen čeká na doladění, až se politici přesně dohodnou na dalším postupu.
Podle ministra Zdeňka Škromacha je však šance, že by změny přišly už příští rok. Slibovat si od nich výraznější úspory však nejde. "Spíše jde o to, že by se zastavil nárůst výdajů," říká Škromach.
Nejcitelnější změnou by mělo být omezení výše dávek u početnějších rodin. Dnes se životní minimum, od kterého se sociální dávky počítají, prakticky lineárně zvyšuje s počtem dětí.
Do budoucna by s každým dalším členem domácnosti rostly pomaleji. "Systém dávek by se měl přeskupit tak, že nejvíce by měla první a druhá osoba v domácnosti, a pak by částky klesaly," popisuje Škromach.
To znamená, že třeba pětičlenná rodina bez příjmu by na dávkách brala méně než dnes. Život bez práce by tak ztratil jedno ze svých kouzel, protože i hůře placená práce by se stala atraktivnější.
O tomto záměru musí sociální demokracie ještě jednat s lidovci, tradičními zastánci velkých rodin. "O konstrukci životního minima bude ještě diskuse," říká pouze šéf lidovců Miroslav Kalousek.
Systém dávek změnilo již dříve i Slovensko
Podobné, ale razantnější opatření zavedli letos i na Slovensku. Vláda ušetřila, ale omezení výplat sociálních dávek vyvolalo bouři nevole v řadách Romů. "Vyrovnalo by se to podporou rodin jiným systémem," říká Škromach.
Například se mají zavádět úlevy na dani, které pomohou rodinám s příjmem do 25 tisíc korun. Další zpřísnění, které vláda chystá a o které by neměl být v koalici spor, se týká dávek, jako je příspěvek na bydlení, na dítě či sociální příplatek.
Ty jsou dnes vázané jen na určitou výši příjmu, do budoucna by se však měl při jejich poskytování prověřovat i majetek. "Velká část lidí nemá příjmy, ale má majetek," vysvětluje Škromach.
Dnes už se majetek prověřuje při poskytování základních dávek, o které člověk žádá, když nedosahuje životního minima. "Člověk vypíše čestné prohlášení o tom, co vlastní. A my pak jdeme k němu na šetření, kde se ověří, jak žije," říká Irena Přibylová z městského úřadu Prahy 2.
Problém však je, že úředníci se nemusí do bytu dostat, protože záleží jen na jeho obyvateli, jestli je vpustí. Další změnou je, že o výši dávek by spolurozhodovalo i bydliště. Dnes mají obyvatelé Prahy a Ústí nad Labem nárok na dávky ve stejné výši, i když náklady na bydlení v Praze jsou i dvojnásobné.
To by do budoucna už platit nemělo a stát by chudým lidem přispíval na bydlení podle toho, kde bydlí a kolik je to stojí.
Co se chystá v sociální oblasti • Sociální dávky budou pro početnější rodiny omezené. • S dalším dítětem už neporostou výrazně jako dnes • Úředníci budou nově prověřovat majetek i u dávek, jako je příspěvek na bydlení, na děti či sociální příplatek • Výše státní podpory se bude lišit podle regionu. Kde se platí za bydlení více, bude vyšší i dávka, a naopak Pramen: návrhy ministerstva práce |