Vláda musí oželet 80 miliard

Zemanův kabinet čeká příští týden po návratu z dovolené dramatické jednání kvůli státnímu rozpočtu pro příští rok. Pokud by se totiž měly splnit všechny požadavky ministrů, schodek rozpočtu by podle dvou dobře informovaných zdrojů z ministerstva financí těsně překročil hranici sto miliard korun. Povolená suma, dohodnutá s ODS, je přitom dvacet miliard. Sto miliard je zhruba šestina toho, co stát chce příští rok vybrat.

Náměstek ministra financí Eduard Janota, který se přípravou rozpočtu zabývá, odmítl o číslech hovořit, ale potvrdil, že nároky úřadů a možnosti rozpočtu se letos výjimečně liší. "Ministerstva vždy požadují víc, než je možné rozdělit, ale letos je situace nezvykle napjatá. Debata ve vládě bude patrně velmi složitá," míní Janota.

Komplikace spočívá v tom, že vláda se musí kvůli naplnění dohody s ODS vzdát většiny peněz, které se vyberou navíc proti letošnímu roku. Ministerstvo financí plánuje, že celkové příjmy rozpočtu vzrostou - hlavně kvůli inflaci - o dvacet miliard. Ale deficit rozpočtu se naopak musí o patnáct miliard snížit.

Úřady proto zhruba před měsícem dostaly od ministerstva financí stropy, do nichž se musely při sestavování svých finančních plánů vejít. U většiny šlo o méně peněz, než kolik mají k dispozici letos.

Úřady se však do nastavených mantinelů vesměs nevešly a některé argumentovaly tím, že by nemohly plnit ani úkoly předepsané vládou. "Návrh od ministerstva financí považujeme za nerealizovatelný. Sestavili jsme svůj, protože na jejich cifry jsme to neuměli rozdělit.
Spoléháme na další jednání, což ale dělají i ostatní," uvedl náměstek ministra průmyslu Karel Špaček.

Například jeho úřad má letos k dispozici 9,5 miliardy. Zatímco pro příští rok požadoval o miliardu více, správci státní pokladny chtějí naopak miliardu ubrat. To by znamenalo vzít například půl miliardy z výdajů na útlum hornictví či čtvrt miliardy z podpor pro malé a střední podnikatele. Omezit by se patrně musely i dotace na přípravu průmyslových zón pro zahraniční investory. "Problém by byl hlavně s útlumem hornictví, kde by se zpomalilo především zahlazování následků v přírodě. Například u uranových dolů by to mohlo znamenat i ekologické hrozby," varuje Špaček.

Jiným úřadům však hrozí ještě větší škrty - ministerstvu zemědělství o 22 procent, Senátu o 25 procent, ministerstvu zdravotnictví o 30 procent.

ODS se navíc hodlá pokusit přimět vládu, aby do rozpočtu při zachování schodku započítala rovněž ztrátu Konsolidační banky.

To by znamenalo obětovat dalších nejméně dvacet miliard korun. Na to však Zemanův tým nehodlá přistoupit s odůvodněním, že v době uzavření dohody s ODS ještě zákon o započítávání ztrát banky nehovořil.