Rada vlády pro výzkum a vývoj, která plány o utrácení státních peněz na vědu sestavuje, totiž neprosadila při projednávání rozpočtu svůj plán na zvýšení výdajů.
Ten počítal s tím, že na vědu a výzkum by stát příští rok utratil 15 miliard korun, což by bylo v souladu s loňským slibem vlády zvýšit do voleb tyto výdaje na 0,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vláda to slíbila i Evropské unii.
Nyní se ale připravuje úspornější scénář, podle nějž by výdaje zůstaly stejné jako letos na 12,7 miliardách. Vedle tohoto návrhu sice vláda znovu posoudí i ten původní na zvýšení, který má však kvůli omezeným možnostem rozpočtu malou šanci. "Bohužel se obávám, že vláda akceptuje variantu úspornou, neboť v opačném případě by musela rozdíl odebrat z jiných rozpočtových kapitol, které jsou již tak kráceny," uvedl místopředseda vlády a předseda Rady pro vědu a výzkum Pavel Rychetský.
Podobně se vyjadřují i další členové rady. "Záleží na vládě, ale v otázce navýšení rozpočtu jsem skeptik," řekl místopředseda rady Vladimír Viklický z Akademie věd.
V podstatě totéž říkají státní úředníci, kteří peníze na vědu spravují. "Původně chystané zvýšení výdajů není reálné. Priorit je hodně, takže úspěch bude, zůstanou-li výdaje na vědu alespoň stejné," míní náměstek ministra průmyslu odpovědný za výzkum Zdeněk Vorlíček.
Rozvoj vědy a výzkumu však ekonomové považují za klíčový pro dlouhodobý růst ekonomiky. Česká republika ve výdajích zaostává za vyspělým světem: členské státy Evropské unie věnují na výzkum ročně až jedno procento HDP. I proto Evropská komise vyzvala loni Českou republiku, aby výdaje na vědu zvýšila.
Čerstvě sestavený návrh státního rozpočtu počítá s tím, že více peněz na vědu by bylo zaručeno pouze pro Akademii věd. "Peníze bychom rádi použili na zvýšení platů. Doufám, že s nimi můžeme počítat," věří Viklický. Ani to však není jisté. "Celá debata o návrhu rozpočtu je stejně zbytečná. Je téměř jisté, že v parlamentu před volbami žádný rozpočet neprojde, takže budeme hospodařit podle provizoria a budeme muset vystačit se stejnými penězi jako letos," obává se Viklický.
Akademie věd ale spravuje pouze čtvrtinu peněz věnovaných na vědu a výzkum, a pokud by vláda posílila rozpočet zde, jinde by patrně musela škrtat. Letos k tomu dostali ministři větší volnost než minulých letech, kdy vláda předem stanovila, kolik každý z nich musí na vědu a výzkum utratit, aby se splnil celkový plán. Letos mohou ministři ve svém resortu nakládat s penězi podle libosti vědci se obávají, že věda půjde před volbami stranou.
"Hrozí nebezpečí, že rozpočet dopadne ještě hůře než letos," bojí se další místopředseda rady a šéf Výzkumného ústavu organických syntéz Miroslav Janeček.
Státní úředníci rozdělující peníze na vědu jeho obavy nevyvracejí. "Zvyšování výdajů není reálné. Priorit je mnoho, řadu jiných programů nemůžeme omezit, takže pokud zůstane na vědu stejný objem peněz jako letos, bude to úspěch," míní náměstek ministra průmyslu Zdeněk Vorlíček.
Zachování rozpočtu na letošní úrovni by podle vědců znamenalo nebezpečí, že finance zbudou nanejvýš na dokončení již spuštěných programů. Nebude však možné začínat žádné nové.
