Dřevěná kniha upravuje velká výběrová řízení na těžbu ve státním podniku Lesy ČR. Tendry by měly být od roku 2012 dvoukolové a jejich maximální doba má být pět let.
Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej sami i prodávat. Pětinu dřeva ovšem musí nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, tak aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy by první tendry podle nové koncepce měly být vypsány během března letošního roku. "Po týdenní diskusi jsme ještě deset procent území uvolnili pro malé těžaře," řekl ministr.
Vláda jednala o Dřevěné knize už před dvěma týdny, ale výhrady měli především ministři za Věci veřejné. Fuksa návrh z jednání vlády stáhl a projednal jej s antimonopolním úřadem.
Proti jsou ekologové a menší těžaři
Návrh vyvolává od zveřejnění loni v prosinci kontroverze. Nelíbí se menším dřevařským firmám, ekologům a soukromým vlastníkům lesů, kritizuje jej i opozice. Materiál naopak podporuje třeba Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR (SPLH).
Odpůrci tvrdí, že koncepce zvýhodňuje velké těžařské firmy na úkor malých a středních lesníků a dřevařů, kteří se v důsledku tendrů nedostanou ke dřevu. „Je to tunel na zdraví lesů a my budeme dál usilovat o jeho zrušení," uvedl ředitel Hnutí Duha Petr Machálek.“
Prodej dřeva prostřednictvím těžařských společností je podle kritiků pro stát méně výhodný, než kdyby státní podnik nakupoval pouze služby a dřevo prodával sám.
Kritici preferují prodej dříví "z odvozního místa". Při něm vytěžené dřevo prodává sám vlastník lesa. Těžební firma prodává pouze službu v podobě těžebních prací. Tento model používají například Rakouské spolkové lesy, státní lesy v Bavorsku, Sasku, Polsku či Maďarsku, ale také obce a soukromí vlastníci v ČR, stejně jako druhý významný správce státních lesů v ČR Vojenské lesy a statky.
Fuksův úřad tvrdí, že zvolený model je výhodnější
Ministerstvo zvolený model hájí. Jeho větší výhodnost prý dokazuje srovnání z let 2008 a 2009, kdy souběžně na polovině území LČR prodávaly dřevo ve vlastní režii a na druhé polovině území si jej obchodovaly samy těžařské firmy. V případě, že by byl v obou letech použit ministerstvem prosazovaný model "při pni" na celém území, vydělaly by podle analýzy LČR v roce 2008 o 592 milionů korun více, v roce 2009 pak o 613 milionů.
Kritici výsledky analýzy zpochybňují. Podle Hnutí Duha tvořily pět z osmi členů komise, která model "při pni" doporučila, zástupci velkých dřevařských firem, pro něž je výhodný.
V Česku je zhruba 60 procent lesů státních, více než 80 procent z toho obhospodařují LČR. Obce a města vlastní přes 16 procent lesů, více než 19 procent lesů patří soukromým fyzickým osobám, necelá tři procenta osobám právnickým. Stále nejsou dokončeny církevní restituce, a ve vlastnictví státu tak zůstává zhruba 180 tisíc hektarů církevních lesů.
