INFOGRAFIKA: Dopravní síť v Česku
Už teď je skoro dvě stě kilometrů rozestavěných nebo připravovaných. Do konce letošního roku má začít sloužit dalších devadesát kilometrů a do roku 2008 další stovka.
"Prioritou jsou hlavní tahy navázané na mezinárodní evropské sítě," říká šéf strategie ministerstva dopravy Ondřej Jašek, spoluautor vládní koncepce.
Kromě silnic počítá vláda i s rozvojem, tedy rozšířením nebo výraznou modernizací železničních tratí, vodních cest a podporou letecké dopravy. Ministr dopravy Milan Šimonovský projekt rozvoje dopravní infrastruktury schoval do zkratky Gepardi, jak celý plán rozvoje cest v Česku nazývá.
"Je to dlouhodobý proces rozvoje infrastruktury po její ekonomické, sociální i ekologické stránce. Nesoustředí se jen na jednotlivosti, ale vnímá dopravní systém jako celek, jehož části by měly spolupracovat a vzájemně se doplňovat," říká Šimonovský.
Proto má stát kromě hektické výstavby investovat prostřednictvím Fondu dopravy další miliardy třeba do zvýšení bezpečnosti dopravy.
Jedním z příkladů je jednotný systém dopravních informací. První světelné tabule už se objevují na dálnicích, vzniká projekt jednoho místa, kde by se každý motorista dozvěděl všechny dostupné informace o jeho plánované trase. Dalším z příkladů je větší zabezpečení železničních přejezdů.
Stát nemá dost peněz
Hlavní překážkou úplného rozvoje dálnic jsou peníze. Proto vláda projednala tři možné varianty - restriktivní, minimalistickou a rozvojovou.
Fond dopravy totiž bude muset hledat peníze i jinde než ve státním rozpočtu. Státu pomalu docházejí peníze z prodejů podílů ve státních podnicích a ministerstvo financí nepodpořilo návrh ministra dopravy zvětšit příspěvek do fondu zvýšením odvodů ze spotřební daně z paliv.
Jednou z možností je tak financování staveb pomocí soukromých peněz. Prvním zkušebním úsekem měla být dálnice D47 do Ostravy, ale původní smlouvu stát nakonec zrušil a vydal na její výstavbu speciální dluhopisy.
"Teď chystáme spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic další projekt, kde bychom chtěli výstavbu s využitím soukromých peněz zkusit. Ale všechno musí být připraveno lépe než u dálnice D47," vysvětluje šéf Fondu dopravy Pavel Švagr.
D1 povede až do Ostravy
Na hlavní dálniční tahy by se (celkem zhruba 900 miliard korun) měly peníze určitě najít. To jsou podle zástupců ministerstva dopravy nejen dostavba dálnice D8 na severu Čech, a tím kompletního propojení Drážďan a Prahy komfortní víceproudovou cestou, ale i její pokračování z Prahy do Českých Budějovic.
Jihočeská dálnice D3 už začíná mít podobný osud jako ostravská D47, která se po deseti letech slibů staví. Z jihočeské dálnice je postavených jen pár úseků, například okolo Tábora.
Dostavěná dálnice do Ostravy by nakonec měla být přejmenována na D1 a stát se tak nejdelší rychlostní cestou v Česku. Zároveň však podle ministerstva dopravy nejvytíženější, hlavně mezi Prahou a Brnem.
Proto Gepardi počítá například s rozšířením v některých úsecích na tři pruhy. "Hlavní pomocí by ale měla být dostavba rychlostní cesty R35 z Hradce do Olomouce," vysvětluje Jašek. Potom by totiž ze západu na východ přes zemi vedly dva dálniční tahy a současné D1 by se ulevilo.
Vláda také například ještě nepočítá s dálnicí z Ostravy do Žiliny. "Gepardi je otevřený systém, který bude v budoucnu umožňovat měnit priority podle aktuálních potřeb. Takže tato dálnice tam jistě přibude," dodává Jašek.
