Povinné používání registračních pokladen schválili ministři pro živnostníky podnikající v maloobchodu a pohostinství. Evidenci a kontrolu pokladen budou mít na starosti živnostenské úřady a obchodní inspekce.
Za porušení zákona má obchodníkům hrozit pokuta až do půl milionu.
Legální kořalka jen s kolkem
Nelegální výrobě a dovozu lihovin chce kabinet zamezit povinným kolkováním. Od ledna 2005 má být každé spotřebitelské balení lihu určené pro tuzemský trh označeno kontrolní páskou.
Bez kolku budou moci obchodníci doprodat jen staré zásoby, nejpozději do prosince 2005.
Podle největší české likérky Fernet Stock je ale vládní opatření zbytečné a v žádném případě nepomůže omezit nelegální trh s lihovinami.
"Opatření považujeme za špatné. Pouze zkomplikuje situace poctivých výrobců lihovin," uvedl mluvčí společnosti Jiří Janoušek v tiskové zprávě.
Podle generálního ředitele Stocku Plzeň Martina Petráška nebude pro nelegální producenty žádný problém opatřit si kvalitní falešné kolky.
"Důkazem je situace na Slovensku nebo dokonalé padělky cigaretových kolků objevené při raziích v tržnicích," uvedl Petrášek a doplnil, že kolkování Bude navíc vyžadovat posílení aparátu státních úředníků, kteří budou celou agendu obhospodařovat.
Přiznání se odkládají
"Přiznání k majetku se o týden odkládají. Během týdne proběhnou koaliční jednání k některým dílčím ustanovením zákona," řekl iDNES Jindřich Marek z tiskového oddělení Úřadu vlády.
Ministerstvo financí předložilo do vlády návrh, který počítal s tím, že by se přiznání k majetku musela povinně podávat jen na výzvu finančního úřadu a u majetku nad 1,5 milionu korun.
Šlo by jen o takzvaný registrovaný majetek, tedy automobily, lodě, jachty, letouny či nemovitosti, podíly na společnosti, účasti v družstvu nebo akcie, dluhopisy či podílové listy.
Finanční úřad by ale mohl požadovat přiznání jen se souhlasem finančního ředitelství a v případě, že by existovalo důvodné podezření, že dotyčná osoba nabyla majetek z nezdaněných peněz.
Neshody v tomto bodě panovaly u výše sankcí. Zatímco ministerstvo financí prosazovalo zdanění případného nepřiznaného majetku 50procentní sazbou, ministr vnitra Stanislav Gross zastával stoprocentní zdanění. - více zde
