Pondělní rozhodnutí vlády opět o něco přiblížilo záměr, na němž ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje už několik let. V současné podobě návrhu by měl vzniknout takzvaný Národní inovační fond (NIF). Tedy fond, který by na podporu vznikajících technologických společností přerozdělil investice ve výši 50 milionů eur (v přepočtu přes 1,3 miliardy korun). Většina z nich má pocházet z evropských dotací.
„Našim cílem je podpořit znalostní ekonomiku a vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou. Pro tvorbu tohoto programu byla důležitá i zkušenost z amerického Silicon Valley. Na základě pozitivních zkušeností ze zahraničí věříme, že o tento typ podpory budou mít zájem i naši začínající podnikatelé a že celé řadě z nich tato podpora pomůže k úspěšnému rozjezdu vlastní firmy,“ uvedl pro iDNES.cz ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jan Mládek.
Do nápadů i pokročilejších firem
Dohromady dvacet milionů eur (540 milionů korun) mají získat projekty, jejichž smyslem je zejména komercializace vědeckých objevů. Tedy, že na světě už je zajímavý nápad, nicméně jeho autor marně shání investora. „V této fázi pomůže projektu i relativně nízká částka v řádu statisíců korun. Soukromí investoři jsou však kvůli vysokému riziku, že nápad selže, logicky opatrní,“ vysvětluje Petr Očko, ředitel odboru finančních nástrojů ministerstva.
Zbylých 30 milionů eur (810 milionů korun) má putovat do vyzrálejších start-upů. Prostředky se mají rozdělovat více způsoby, ale většina půjde do takzvaných podfondů. Ačkoli již materiál schválila vláda, konkrétní mechanismy převodu peněz ještě ministerstvo nemá hotové. „Nyní je budeme dopracovávat a zároveň požádáme o licenci Českou národní banku,“ říká Očko.
V úvahu připadá také možnost svěřit částku Evropskému inovačnímu fondu (EIF) a nechat ho ji dál alokovat do jednotlivých podfondů. „S EIF nyní jednáme a čekáme na nabídku. Podle toho, kolik by to stálo, se potom rozhodneme,“ říká Očko s tím, že EIF nejspíš bude chtít za správu fondu 1 až 2,5 procenta z alokované částky.
Od klasických dotací se peníze investované z NIF mají lišit v několika ohledech: Mají je doprovázet i soukromé prostředky - půjde tedy o takzvané koinvestice. „To proto, aby se investovalo do firem, které opravdu mají komerční potenciál,“ vysvětluje Očko. Na koinvestice chce MPO ze soukromého sektoru navázat dalších přibližně 32 milionů eur (přes 860 milionů korun).
A hlavně: venture (rizikový) kapitál není dotace, ale nákup podílů ve firmách. Ty poté, co firma nabude na ceně, investor zpravidla prodává (exituje) a tím svůj vklad zhodnocuje. Vzhledem k vysoké „úmrtnosti“ start-upů nelze zdaleka počítat s tím, že vydělá každá firma. Přesto MPO operuje s návratností okolo 90 procent. Jedním z ukazatelů úspěšnosti celého fondu je potom také snaha dostat některý ze zafinancovaných start-upů na burzu (více zde).
Druhý pokus
Projekt fondu podporujícího české start-upy není na ministerstvu zdaleka nový. Znám jako tzv. Seed fond se začal organizovat už před několika lety a dostal se do poměrně pokročilé fáze - ve veřejné soutěži se vybíral správce fondu. Spuštěn ale nikdy nebyl.
Právě administrativní úkon totiž celému nápadu zlomil vaz. Soutěž vyhrál Conseq, ale společnost Avant se proti výsledku odvolala k antimonopolnímu úřadu (ÚOHS). Kvůli tomu, že se řízení protahovalo, hrozilo, že se v minulém dotačním období peníze nestihnou vyčerpat. Právě proto ministerstvo loni v dubnu přípravu fondu pozastavilo.
Očko nyní doufá, že nový plán již vyjde. Jednak proto, že nové programovací období je teprve na začátku, zároveň proto, že ministerstvo změnilo strukturu fondu, kdy se budou peníze rozdělovat do menších podfondů.
Startupová scéna je rozpolcená
Jako jakýkoli zásah veřejného sektoru do soukromého, je myšlenka NIF mezi lidmi zabývajícími se start-upy vnímána kontroverzně. Najdou se tací, kteří nápadu drží palce a podle nich by znamenal přínos. K těm se už z dřívějška řadí například šéf Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček. Podle něj mohou investice prospět hlavně firmám, které shánějí relativně nízké částky na úplný rozjezd.
Vstup státu do klasického venture kapitálu ale podle oponentů nutný není. Právě fakt, že fond se připravuje už několik let, například podle partnera venture kapitálové společnosti Credo Ventures Ondřeje Bartoše způsobil, že je nyní už nadbytečný. Soukromých peněz už mezi tím podle investora na trhu přibylo a je jich dostatek. „Když už ale něco takového musí být, jeví se mi možnost s využitím EIF, vzhledem ke zkušenostem této instituce, jako nejsmysluplnější,“ říká Bartoš.
