Ministerstvo financí v materiálu pro jednání vlády navrhovalo, aby celkové příjmy proti letošnímu roku stouply o 3,1 procenta na 830,2 miliardy korun, celkové výdaje pak o dvě procenta na 906,6 miliardy.
Deficit na příští rok je sice o sedm miliard nižší než plánovaný letošní, analytici ale už upozorňovali, že ideální není především struktura rozpočtu.
"Ta počítá s růstem příjmů o 3,1 procenta a výdajů o dvě procenta. To znamená, že za snížením deficitu nebude stát ozdravení veřejných financí, ale cyklický růst ekonomiky," vyjádřil se již dříve analytik Volksbank Vladimír Pikora a varoval, že až hospodářský růst zpomalí, nabobtná i deficit. - více zde
Řadě ekonomů navíc snížení jen o sedm miliard nepovažuje za dostatečné a tvrdí, že by schodek měl být nižší.
"Snížení plánovaného schodku jen o sedm miliard korun meziročně je málo, vezmeme-li v úvahu, jak rychle roste ekonomika (přes čtyři procenta ročně)," uvedla
Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance pro ČTK.
O definitivní výši příjmů a výdajů však vláda rozhodne zřejmě až v září. Pak jednotlivé resorty čekají pravidelné boje o peníze, protože část ministrů požaduje více peněz, než navrhl ministr financí, uvedla ČTK. Ministr práce například požaduje asi o šest miliard více. Asi 1,5 miliardy mu zatím chybí na aktivní politiku zaměstnanosti.
Sociální dávky přitom patří mezi největší závaží státního hospodaření. Státní kasu zatěžují především důchody, ale také dávky v nezaměstnanosti.
"Počet osob pobírajících dávky v nezaměstnanosti klesl ve srovnání s loňským rokem o pětinu, výdaje na dávky v nezaměstnanosti zůstaly prakticky stejné," uvedl analytik Patria Online David Marek, když komentoval vývoj letošního rozpočtu - více zde
Loni požadovaly resorty navíc kolem 45 miliard korun. Letošní dodatečné požadavky Sobotka zatím nevyčíslil, hovořil jen "o miliardách korun", napsala ČTK.
