Ústavní soudce rozzlobilo, že vláda uspěchala standardní postup při prosazování zákonů ve Sněmovně a namísto klasického procesu protlačila zákony ve stavu legislativní nouze. To však podle soudců není možné a nezáleží ani na tom, že přijaté úspory pomohou stlačit letošní plánovaný rozpočtový schodek pod 135 miliard korun.
"Přijmout klíčové zákony ve stavu legislativní tísně bylo špatné řešení. Alternativou bylo zákony přijmout standardním způsobem s účinností od února místo od ledna," souhlasí s názorem ústavních soudců hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Stát si tak podle něj zbytečně zavařil, protože se se svým rozpočtem ocitá na přechodnou dobu v právní nejistotě. Hlavní komplikací bude nyní podle Sobíška čas, který budou muset poslanci a senátoři věnovat opakovanému projednávání, a který může chybět při schválení dalších důležitých norem. "Osobně ale nepředpokládám, že by zákony neprošly," dodává ekonom.
Rating Česka by při nepřijetí změn patrně oslabil
Situace je sice nepříjemná, uvažuje analytik České spořitelny Martin Lobotka, žádných vážných faktických dopadů na ekonomiku se ale neobává. Stejně jako Sobíšek totiž předpokládá, že se vládě podaří balík znovu prosadit, i když s rizikem, že se do něj při dalším schvalování dostanou další úpravy.
"Nicméně, pokud by se stalo, že to neprojde, pak by to byla rána pro státní rozpočet. Krátkodobě by to zřejmě byla vzpruha pro agregátní poptávku, pro dluhopisy ale negativní, protože by to rázem nafouklo deficit a vláda by těžko rychle reagovala," vysvětluje Lobotka.
Podobně to vidí v případě neúspěchu také hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek. "Mělo by to zásadní dopad na veřejné finance. V podstatě by došlo k demontáži prvních reformních kroků. Bylo by pak nutné začít úplně od začátku, v úvahách o rychlosti snižování schodku, výdajových škrtech, ale také o změnách daní," poukazuje na souvislosti Marek.
Dluh v poměru k HDP by se tak podařilo zastavit až později a na vyšší úrovni, což by podle Marka mohlo ohrozit rating České republiky.
Splácet dluh by bylo těžší
Tento vývoj by pak dále ztěžoval schopnost splácet státní dluhy. A to proto, že investoři by požadovali za nakoupené dluhopisy vyšší úrok a splácení by se tak prodražovalo.
"Česká republika je nyní na trzích vnímaná jako země s proreformní vládou, kde ve srovnání s některými dalšími státy veřejné finance nejsou akutní hrozbou a kde navíc nepříznivý trend v zadlužování odvrací současná vláda svými reformními kroky. Pokud by vláda měla problém s prosazováním těchto kroků, zhoršilo by to vnímání České republiky na trzích a mohlo by to prodražit financování státního dluhu," vysvětluje analytik finanční skupiny Citfin Jiří Šimek.
