Vláda splácí své sliby dálnicí

Jak získat státní zakázku za čtyřicet miliard korun bez výběrového řízení? Stačí se trefit do volebního slibu předsedy vlády. To je příběh dálnice D47 do Ostravy, který uvedl Pavel Mertlík jako jeden z důvodů, proč opustil křeslo ministra financí. Podle Mertlíka to byl jeden z příkladů neprůhledných procesů ve vládě.

Možnosti státu při financování dálnice:
- Vzít si dlouhodobý komerční úvěr. Žádná komerční banka však podle ministerských úředníků nepůjčí na déle než 15 let.
- Splácet takzvaným šedým (stínovým)mýtným podle provozu na dálnici. V tomto případě je však velmi složitá dohoda na způsobu výpočtu splátek. Většina zemí včetně třeba Velké Británie po svých zkušenostech tento způsob splácení dálnice nedoporučuje.
- Využít peněz Evropské banky na obnovu a rozvoj. Česko však už peníze z fondů banky využívá při stavbě železničních koridorů.

"Schválení projektu výstavby dálnice do Ostravy firmě bez tendru byla chyba," řekl Mertlík. Úředníky ministerstva dopravy a vládu nedokázal Ostravský magistrát do výstavby dálnice na sever Moravy dotlačit deset let. Izraelské firmě Housing & Construction se to povedlo za devět měsíců.

"Přinesli peníze, projekt a trefili se do předvolebnímu slibu premiéra," popisuje důvody úspěchu Housing & Construction poradce ministra dopravy Jan Prokeš.
"Jde vlastně jen o čas," doplňuje jeden z odborníků obeznámený s výběrem firmy pro stavbu dálnice.

"Předvolební slib Zemana zvednout Ostravsko, s nímž stavba dálnice, která přiláká další investory, přímo souvisí, chce splnit. Proto je nutné kopnout ještě před volbami," dodává.

Stavbu dálnice provázejí otazníky
Novou dálnici však provází řada otazníků. Nikdo nezadal podmínky pro její stavbu a izraelská firma jako jediná předložila podle vlády smysluplný projekt. Na veřejnou zakázku měl stát vypsat výběrové řízení, místo toho ji dal jediné firmě.

Pokud vláda v takzvaném veřejném zájmu výběrové řízení nevypíše, bývá v zahraničí u podobných staveb zvykem, že osloví několik firem, od nichž si nechá předložit nabídky. Ne jen jednu.

Také aby nějaká firma předložila vládě projekt ze své vlastní iniciativy je podle stavebních podniků zvláštní. "Je neobvyklé, aby někdo dal takový projekt sám od sebe. My jsme nic takového neudělali, protože nikdo neznal zadání," říká generální ředitel IPS Skanska Zdeněk Burda.

"Izraelci přišli jako jediní," vysvětluje rozhodnutí vlády ministr dopravy Jaromír Schling. "Na pilotní projekt, což je forma, kterou vláda zvolila, nemá výběrové řízení cenu dělat. Právě proto, že jeho největší předností by měla být rychlost," doplnil ředitel odboru ekonomiky ministerstva dopravy Jiří Navrátil.

"Je to zároveň snazší, protože není nutné složitě a zdlouhavě vymýšlet pravidla.
Prostě jen licitujete nad tím, co je v konkrétním projektu pro stát přijatelné a co není," míní. V současné době začíná stát s Izraelci vyjednávat, pokud nenastane žádná komplikace, do listopadu by mohla být podepsaná smlouva.

Politiky zřejmě přesvědčila rychlost
Housing & Construction slíbila, že začne stavět tři měsíce po podpisu smlouvy. Pokud by se čekalo na změny zákonů a vypsání výběrového řízení, odhadovali zástupci ministerstva dopravy, že by se začalo stavět tak na konci roku 2003.
Původně konkurenti Housing & Construction, tedy tuzemské stavební firmy, protestovaly.

Sdružení pro výstavbu silnic označilo vynechání výběrového řízení za hrubé porušení zákona. Po slibu Izraelců, že se na stavbě budou podílet hlavně české firmy, protesty utichly. I ony si totiž přijdou na své. Z konkurentů se mohou rázem stát zákazníci.

"Klobouk dolů před nimi, že si to dokázali takhle vyběhat. Navíc tím mohou prorazit cestu pro další podobné státní zakázky financované soukromým kapitálem," říká Burda.