Ministerstvo dopravy prosazovalo, aby České dráhy vlastními silami prodaly několik desítek většinou lukrativních nemovitostí v celé zemi v účetní hodnotě 2,45 miliardy korun "bez nutnosti provádění širšího výběru". Tedy podobně jako například při zadání stavby dálnice přímo oslovené firmě, a nikoli klasickou cestou, kdy majetek prodává Fond národního majetku.
Mezi nemovitostmi je přitom řada lukrativních domů, jako je palác Sevastopol v centru Prahy, nebo další dva velké objekty v Praze na Vinohradech, které jsou v dlouhodobých pronájmech. Pokud by přitom stát prodával tyto budovy klasickou privatizací, mohl by za nemovitosti získat stamilionové částky.
Nový majitel, vzešlý z výběrového řízení, by totiž mohl otázku nájmů otevřít a přizpůsobit tomu nabídnutou cenu. Naproti tomu prodej ze strany Českých drah podle speciálního zákona zavazuje k respektování nájmů. "Způsob navržený ministerstvem dopravy se nám zdál být nevýhodný a ministerstvo s ním nesouhlasilo," potvrdil mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Další úředníci resortu jsou ještě ostřejší: "Navržená forma prodeje bez širší nabídky znamenala, že nemovitosti byly prakticky neprodejné nebo pouze stávajícím nájemcům za nevýhodné ceny. Tento postup je velmi pochybný," sdělil zdroj blízký vedení ministerstva financí.
Zástupci ministerstva dopravy obhajovali materiál tím, že utržené peníze půjdou přímo na úhrady dluhů Českých drah, což by se při prodeji přes FNM nestalo.
Proti navrhovanému způsobu privatizace se ohradili i odboráři. Materiál ministerstva dopravy nestanovil přesně, jakou formou budou nemovitosti prodány. Neobsahuje však jejich tržní ocenění, jak je podle realitních makléřů běžné, ale pouze zůstatkové hodnoty.
Ta je například u lukrativního paláce Sevastopol, který je pronajat do roku 2048, vyčíslena na více než osmnáct milionů korun. Nájemci budovy opravili a vynaložené částky odepisují z nájemného.
