Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vláda zdražuje rychleji a víc, než chce unie

  0:01aktualizováno  0:01
Zásadní zdražení telekomunikačních a jiných služeb, které na leden a květen příštího roku přichystala vláda a poslanci, nemuselo zdaleka tak bolet. Zdražení, způsobené převedením služeb a jiných položek do vyšší sazby daně z přidané hodnoty, totiž mohlo být menší.

Anebo se mohlo časem zmírnit, kdyby vláda trvala na svém původním návrhu přiblížit dvě sazby DPH, jak to po ní požaduje Evropská unie. Úsilí státu zaplnit děravou kasu za každou cenu však zvítězilo.

Podle mluvčího ministerstva financí Jaroslava Dědiče skončily nyní plány na sblížení sazeb, a tedy možné snížení dopadů zdražení, u ledu. Mluvčí tvrdí, že ministerstvo se k nápadu snad jednou vrátí, dojde na něj až po připravované reformě veřejných financí. Není proto jasné, zda to vůbec stihne tato vláda.

"Nemáme v úmyslu sbližovat sazby DPH. Než se nám podaří zkonsolidovat státní finance, tak já nejsem stoupencem snižování základní sazby," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka už v půlce února.

Ještě loni v září ležel na vládním stole návrh, který by vyšší sazbu 22 procent snížil na 21 procent. A pětiprocentní sazba, pod kterou spadají hlavně potraviny, se měla zvýšit na sedm procent. Změny byly součástí balíčku ekonomických opatření po povodních, poslanci ji však zamítli. "O tom už se nemluví. Proti zvýšení sazby se tvrdě postavil premiér Špidla," říká ekonomický expert Unie svobody Ivan Pilip.

Vláda se lekla možných dopadů na ceny potravin, jež vyplývají ze zvýšení pětiprocentní sazby daně. Ekonomové tvrdí, že skutečný dopad na ceny potravin by byl minimální. Konkurence mezi obchodníky, kde o přízeň zákazníků bojují hlavně cenami velké řetězce, je totiž velká a růst daní by zřejmě ztlumila.

"Zvýšení snížené sazby daně by s cenami většiny potravin prakticky nehnulo. Obava politiků ze zdražování potravin je relikvií komunistické éry," míní ekonom HVB bank Pavel Sobíšek.

Místo sbližování daní tedy vláda prosadila převedení položek z nižší sazby DPH na vyšší, aniž se pokoušela vyšší sazbu snížit. Unie vyžaduje po členských zemích, aby zdaňovaly nižší sazbou daně jen omezený okruh výrobků a služeb.

Do něj spadají hlavně potraviny, léky, přeprava či tisk. Na většinu služeb a zboží musí být uvalena vyšší sazba, podle požadavků unie alespoň 15 procent. V  Česku je 22 procent, a tak bude v unii patřit k zemím s nejvyšší daní.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Pojišťovny vypsaly tendr na vakcíny. Úspěch má na dosah jen Avenier

Ročně píchnou lékaři dětem v rámci povinného očkování více než 1,3 milionu vakcín. Zdravotní pojišťovny za to zaplatí asi 660 milionů korun. Pojišťovny nyní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.