Komise má od vlády za úkol najít způsob, jak lidi přimět vybírat si úspory v důchodovém věku pravidelně a ne jednorázově. Tento úkol si dala vláda i v programovém prohlášení.
O problému, že klienti třetího důchodového pilíře si vybírají své úspory najednou - a často je i hned utratí, se diskutuje již léta. V důchodu pak nemají žádné přilepšení a jsou plně odkázáni na státní důchod. A to může být problém.
Sociolog Martin Potůček, předseda Odborné komise pro důchodovou reformu, kterou vláda zřídila v roce 2014.
Česko se dlouhodobě potýká s množstvím důchodců těsně nad hranicí chudoby. Podle předsedy komise Martina Potůčka by při neměnných podmínkách důchodového systému mohlo během patnácti let procento chudých důchodců stoupnout ze sedmi na patnáct procent. V 95 procentech jsou důchodci odkázáni na státní důchodový systém a případně na další sociální dávky. Vlastní úspory nemají. V Česku žije skoro 2,4 milionu starobních důchodců, tedy zhruba čtvrtina obyvatel.
Soukromé důchodové spoření tak slouží jako výhodné spoření s podporou státu - ten přidává až 230 korun měsíčně a navíc umožňuje odepsat nově až 3 600 korun na daních. Nejjednodušším řešením, o kterém ekonomové mluví, by bylo podmínit výplatu štědré státní podpory postupným a ne jednorázovým výběrem úspor. Jenže žádná vláda nechce takový nepopulární krok udělat.
Podle sociologa Potůčka ani penzijní společnosti nejsou nakloněny doživotní výplatě penzí. „Vidí v tom pro sebe finanční riziko - vyplácet doživotně klientům určitou částku. Takže své klienty vedou k tomu, aby si raději vybírali jednorázovou výplatu naspořených prostředků v 60 letech,“ říká. Faktem je, že výplatu dlouhodobé nebo dokonce doživotní penze z úspor ve třetím pilíři volí jen několik promile střadatelů.
Stát jako konkurence penzijních společností
Jednou z možností je do systému zapojit Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). „Aktuálně vedeme pracovní diskusi o možnosti převést naspořené prostředky ze třetího pilíře na účet České správy sociálního zabezpečení nebo do nově vzniklé veřejnoprávní instituce, která by se zavázala z toho klientům vyplácet doživotně soukromý důchod,“ říká Potůček. Jestli by se na úřad prostředky převáděly povinně, není jasné.
ČSSZ dnes vyplácí státní důchody - starobní i invalidní, ale také nemocenskou či mateřskou. Instituci s téměř devíti tisíci zaměstnanci by politici rádi využili i k jiným účelům. Aktuální je například myšlenka, že by spravovala úrazové pojištění, které dnes mají na starosti dvě vybrané komerční pojišťovny.
„Vedle toho diskutujeme také o tom, zda nevytvořit stávajícím penzijním společnostem veřejnoprávní konkurenci,“ dodává Potůček. Jinými slovy - že by vznikl jakýsi státní penzijní fond, který by vybíral peníze od klientů a na druhé straně jim postupně vyplácel soukromé penze. „Veřejnoprávní instituce by byla levnější na provozních nákladech a poplatcích, protože by nemusela vyplácet zisk akcionářům,“ představuje výhodu Potůček.
Stovky miliard, které si lidé naspořili na penzijním připojištění a navazujícím doplňkovém penzijním spoření, by ovšem úředníci museli svěřit profesionálům. „Ti by investovali na finančních trzích. Tento model funguje ve Spojených státech,“ dodává předseda komise.
Změny? Hlavně opatrně, míní politici
Politici navzdory programovému prohlášení vlády našlapují kolem výrazných změn v oblíbeném soukromém důchodovém spoření po špičkách. „Cílem by měl být pravidelný doplňkový příjem ke státnímu důchodu ze třetího pilíře, byť v některých situacích mohou být pro zajištění individuální potřeby vhodnější jednorázové prostředky,“ říká ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Lidovci myšlenku veřejnoprávního fondu teoreticky podporují. „Měla by být možnost si také v rámci prvního pilíře spořit ve státním fondu, který by spravovala ČSSZ a který by umožňoval navýšení důchodů vyplácených z prvního pilíře,“ říká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
S účinností od letošního roku vláda schválila některé změny pro soukromé spoření ve třetím pilíři, které mají lidi přimět více spořit. Mimo jiné se je pokusila motivovat k desetiletému postupnému čerpání úspor namísto jednorázového výběru. „Od roku 2016 bylo umožněno osvobození od daně penze, jejíž výplata trvá nejméně 10 let,“ uvedl ministr financí.
