Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Boule na hlavě zastavila vlaky. Vyšetřovali to jako „mimořádnou událost“

  • 138
Na cestující ve vlaku mezi Českými Budějovicemi a Novým Údolím o minulém víkendu vypadla část okna a způsobila jí bouli a drobné šrámy. Především však plně odkryla vyhrocené vztahy mezi státními organizacemi na české železnici. Na jedné straně sporu stojí České dráhy (ČD) a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), na straně druhé Drážní inspekce.

Nehoda zastavila provoz na železniční trati téměř na hodinu. Po zranění cestující požádala o ošetření a průvodčí zavolal sanitku. Ještě do dubna by přijela sanitka, cestující ošetřila a vlak by jel dál. V tomto případě následovalo 40 minut vyšetřování. A to ještě měli cestující štěstí, protože vyšetřovatel se pohyboval nedaleko, takže byl u „mimořádné události“ brzy.

Dispečeři postupovali podle nové metodiky Drážní inspekce, která vykládá části drážního zákona o takzvaných mimořádných událostech. Ty jsou přitom v zákoně přes deset let, jen je dosud nikdo neřešil.

Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského je od 1. dubna každé zranění cestujícího v souvislosti s provozováním drážní dopravy šetřeno jako „mimořádná událost“.

Co je mimořádná událost

Mimořádnou událostí je nehoda nebo incident, k nimž došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy a které ohrozily nebo narušily:

bezpečnost drážní dopravy

bezpečnost osob

bezpečnou funkci staveb, zařízení

životní prostředí

„To samozřejmě může znamenat nárůst šetření i poměrně banálních situací, jako například uklouznutí ve voze nebo zranění při manipulaci se zavazadlem,“ vysvětlil Šťáhlavský.

Dopravcům ani správcům kolejí se nelíbí, že budou muset kvůli každému malému zranění zastavit provoz. Problém se týká hlavně jednokolejných tratí, zvláště pokud je k nim špatný přístup ze silnice. Tam totiž mimořádná událost zablokuje na dlouhou dobu pohyb vlaků na celé trati.

Generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera namítá, že vyšetřování není žádnou novinkou. Nové je pouze to, že letos Drážní inspekce vydala metodiku s rozborem mimořádných událostí.

„Pád cestujícího při přepravě a jeho zranění, které má souvislost s provozováním drážní dopravy, bylo mimořádnou událostí vždy. Jiní dopravci tyto události běžně hlásí a šetří,“ podotýká Kučera.

„Definice mimořádné události v zákoně uvedená je poměrně složitá, proto jsme již na podzim navrhli jednotný výklad – metodiku, co je a co není mimořádná událost, což dosud chybělo. Tuto metodiku schválilo jak ministerstvo dopravy, tak Drážní úřad,“ řekl Kučera.

Vyšetřovat není třeba vše, řeklo ministerstvo

Podle ministerstva však zákon netvrdí, že je každé zranění cestujícího nutné vyšetřovat. „Není možné říci, že jakékoliv zranění cestujícího ve vlaku je mimořádnou událostí. Z toho vyplývá, že to vždy nevede k zastavení provozu na trati,“ tvrdí mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.

Drážní inspekce potřebuje zajistit místo vzniku mimořádné události jen v případě, že sama zahajuje šetření. „Pokud nám provozovatel nahlásí zranění cestujícího uvnitř vlaku, tak většinou obratem dáme souhlas s odklízením následků a k události nevyjíždíme. Šetření události je pak čistě na dopravci a provozovateli dráhy,“ dodal Kučera.

SŽDC si nicméně kvůli metodice stěžuje na Drážní inspekci ministerstvu dopravy. V dopise, který má MF DNES k dispozici, správci kolejí upozorňují hlavně na to, že metodiku neměla vydávat Drážní inspekce, ale ministerstvo dopravy.