Vlaky na uvedených úsecích technicky nemají problém takovou rychlostí jet, trať je na ni stavěna. I přesto musí jezdit dosud o čtyřicet kilometrů v hodině pomaleji.
Tratím, do jejichž modernizací stát investoval miliardy korun, chybí totiž potřebné zabezpečovací zařízení a nevyhovující jsou i železniční přejezdy. Stát teď zvažuje, že železnici na těchto dvou úsecích za stamiliony korun dovybaví.
Podle mluvčího SŽDC Pavla Hally zatím stát ještě definitivně nerozhodl, zda se skutečně úseky upraví nad dvousetkilometrovou rychlost. "Zvýšení rychlostí s sebou přináší velmi přísné nároky na zabezpečení tratí jak z pohledu vlakových, tak traťových zabezpečovačů, které v současné době a současnou technologií nejsou dostatečně splněny," dodal Halla.
Nejde přitom jen o investice do nového zabezpečovacího zařízení. Na tratích nad 160 kilometrů v hodině nesmí být už žádné úrovňové přejezdy, musely by se tedy zrušit a postavit nad tratí mosty. Jen jejich odstranění je spočítáno na 60 milionů korun, stavby mimoúrovňového křížení by přišly řádově na stovky miliony korun.
Akce však má i své kritiky. Podle nich je právě plán na zrychlení důkazem toho, jak se u nás železniční koridory nekoncepčně stavěly. "Je to naprosto nekoncepční krok, proč se to nemohlo udělat už při samotné stavbě, je mi záhadou," říká například bývalý šéf dozorčí rady ČD Zdeněk Žák. Podle něj žijí úředníci "v předminulém století". Jako příklad uvádí plány na "rychlodráhu" na letiště s osmdesátikilometrovou rychlostí.
"Dostavba zabezpečovacího zařízení je v plánu, ale pro 200kilometrovou rychlost u nás není potřebná legislativa, ta počítá zatím jen s rychlostí 160. Neměl by být ale problém ji vytvořit," řekl šéf drážního úřadu Pavel Kodym.
Dva vybrané úseky jsou prakticky jediné v české železniční síti, kde by se dalo dvoustovkou jezdit. Ostatní úseky jsou sice také nákladně modernizované, ale mají pro vysokou rychlost například příliš ostré oblouky. Dosud proto musí některé vlaky Českých drah, zejména pendolino, jezdit maximálně stošedesátkou.
Oba testované úseky nejsou příliš dlouhé – každý má zhruba 35 kilometrů a cestování by zkrátily jen v řádu několika minut. Dlouho totiž trvá i to, než vlak dvousetkilometrovou rychlost vůbec vyvine.
Například mezi Pardubicemi a Chocní by úspora byla dvě minuty. "Případné zvýšení rychlosti na stávajících koridorech by mělo praktické přínosy spíše omezené, každopádně ale psychologicky by posunulo českou železnici zase o krok dál směrem k vysokorychlostnímu provozu," řekl Jakub Ptačinský z tiskového odboru ministerstva dopravy. Například v Německu mohou vlaky jezdit až třísetkilometrovou rychlostí.
Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu by zrychlení železnice považoval za přínos, ale ne dostatečný. "Je potřeba tu také celkově řešit vysokorychlostní tratě, které by dopravu zásadně zlepšily," řekl Šlegr.
Pro dopravce by dvoustovka nebyla problém. "Máme s takovou rychlostí pendolino i nové vagony od Siemensu, které jezdí do Německa, " řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Dráhy navíc během příštích let získají dvacet lokomotiv 380 ze Škody Transporation, které dvoustovku umějí.
