Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na nástupištích chybí výpravčí, vlaky jezdí na červenou

  2:18aktualizováno  2:18
Množí se případy, kdy vlaky odjedou ze stanice, i když svítí červená. Loni jich bylo pětadvacet, dvakrát víc než o rok dříve. K žádné nehodě sice nedošlo, vlaky však měly i mnohahodinová zpoždění. Podle drážní inspekce za to může i omezení počtu výpravčích.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Cestování po železnici je stále v tuzemsku mnohonásobně bezpečnější než po silnici. I vlaky však čím dál více ovlivňují chyby železničářů. Ukazují to statistiky Drážní inspekce za loňský rok v počtech projetí na červenou. Inspektoři kromě nepozornosti strojvedoucích upozorňují i na problém redukce počtu výpravčích, kteří chodí k vlaku a dávají signál, že může vlak odjet. 

Ve stanicích výpravčí sice dál sedí, ale podle předpisů už nemusí vycházet na nástupiště. "Chybí tak dvojitá kontrola," vysvětlil mluvčí drážní inspekce Martin Drápal. Podle něj je řešením lepší technické zabezpečení, které by vlak v případě chyby strojvůdce samo zastavilo.

"Jedná se o vlaky, jejichž rychlost bývá vyšší, tudíž se toto pochybení hůře eliminuje a následky mohou být větší," řekl Drápal, podle kterého jsou loňská čísla varující. Podle něj je případů ve skutečnosti více, často si však strojvedoucí uvědomil svoji chybu a okamžitě zastavil ještě před návěstidlem, lidově označovaném jako semafor.

Celkový počet projetí vlaků na červenou stoupl na 55. Drážní inspekce ještě eviduje chyby při posunování, kde došlo k nepatrnému poklesu. Jde však o případy, kdy se vlak pohybuje nízkou rychlostí.

Strojvůdci jsou nepozorní, jejich práce je stále náročnější

Podle šéfa Federace strojvůdců Jindřicha Hlase nemají tato projetí na červenou žádný společný jmenovatel. "Zabývali jsme se tím, ale stává se to zkušeným i nezkušeným strojvůdcům," říká Hlas. Podle něj může být hlavním důvodem nesoustředěnost, rozhodně ne neznalost předpisů. "Strojvůdci musí myslet na čím dál více věcí, nejen v práci. Za službu vystřídají třeba tři lokomotivy, jsou rozlítanější," vysvětluje možné příčiny Hlas.

Drážní inspekce však vidí příčinu i v tom, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v řadě stanic zrušila přítomnost výpravčího přímo u vlaku a pokyn k odjezdu dostává strojvedoucí jen díky návěstidlu, případně pokynu vlakvedoucího. "Dříve musel dostat strojvůdce pokyn od výpravčího, dnes je jen na něm, zda se rozjede," řekl Drápal za inspektory. Výpravčí je přitom ve stanici fyzicky přítomen, ale nemusí chodit z kanceláře.

Podle Drážní inspekce jsou problematické hlavně tratě, kde chybí dostatečné zabezpečovací zařízení. "Provozovatel dráhy odstranil bezpečnostní pojistku tvořenou výpravčím a tu nijak nenahradil," napsala například Drážní inspekce do protokolu ke květnové události v Kunovicích-Loučce, kde vlak projel na červenou. Inspekce doporučila, aby výpravčí dál chodili k vlakům až do doby, než se na trati objeví lepší zabezpečení, které by bylo schopné vlak zastavit hned po chybě.

V sedmi případech se výpravčí na nástupiště vrátili

Na dráze přitom aktuálně pracují dva druhy výpravčích, kterých je celkově přes čtyři tisíce. Zhruba 1400 výpravčích nosí červené čepice a mají chodit ze své kanceláře i na nástupiště. Podle mluvčího SŽDC Pavla Tesaře mají na starosti "sledování jízd vlaků a styk s cestující veřejností".  Neznamená to však, že musí vždy i přímo výpravkou dávat strojvedoucímu pokyn k odjezdu. Zbytek jsou výpravčí, kteří nemusí z kanceláře vyjít a vlakům dávají povolení k odjezdu jen signalizací na návěstidle. To jsou takzvaní modří výpravčí.  
SŽDC od loňského prosince v osmi stanicích zrušila výpravu vlaků výpravčím, do sedmi stanic ji naopak znovu zavedla. "Došlo k tomu po přehodnocení místních podmínek," vysvětlil Tesař. Podle něj nejsou mimořádné události chybou SŽDC. "Příčinou vzniku mimořádné události byla ve všech případech nepozornost, tedy selhání lidského činitele. Červená na návěstidle  vždy znamená pro strojvedoucího zákaz další jízdy," řekl Tesař.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.