"Na dani z přebytečného hnoje zaplatím ročně 25 tisíc euro (800 tisíc korun). Za to bych mohl v Česku žít spokojeně celý rok," vysvětlil listu De Standaard Peter Degraaf, chovatel prasat z okolí vlámského města Sint Niklaas.
Vzorem pro stěhující se zemědělce je Johan Agneessens, jehož firma Flanders Farm vlastní v ČR už 5000 hektarů zemědělské půdy, kterou v budoucnu prodá individuálním vlámským rolníkům. Zatím pro ně vytváří zázemí.
Agneessens koupil farmu ve Vřeskovicích, asi 60 kilometrů od německé hranice, za 325 tisíc euro. V jejím rámci získal i 170 hektarů žírné půdy. Chce tu zpočátku dělat to, čím se v Belgii živí jeho podniky Agrotechnic a Bioagrico, tedy zkoušet zavlažovací zařízení a pěstovat léčivé byliny.
Soudí, že nyní je nejvhodnější doba k investicím v Česku. "Obnova rozpadlé farmy stojí přibližně stejně jako původní investice, což může být pro investory překážka. Je však třeba si uvědomit, že hektar orné půdy přijde na 1500 euro, zatímco ve Flandrech stojí 25 tisíc," počítá farmář. Uvědomuje si ale, že Češi se zdráhají prodávat, dokud země nebude v EU a ceny nevzrostou.
Chovatel Degraaf uvažuje, že se zatím nechá zaměstnat na vřeskovické farmě, a po určité době se osamostatní. "Naše budoucnost, budoucnost našich dětí je v Česku. Země se rychle rozvíjí, je třikrát větší než Belgie při stejném počtu lidí, je tam dost půdy k mání a zejména nedostatek hnoje," uvažuje.
Jeho žena tak nadšená není - obává se života v zemi, kde nikoho nezná a navíc se tam mluví nesrozumitelnou řečí. Bojí se, jak ji a dvě malé děti přijmou místní lidé, jak budou hledět na jejich ambiciózní plány.
Další vlámský rolník v české kotlině Michel Nabukoff má stejný poznatek. "Zájem o půdu je cítit, nejen ze strany Belgičanů, ale hlavně Němců a Rakušanů. Hodně Čechů ale s prodejem čeká na připojení země k unii. Pak budou prodávat, ale za bernou minci vezmou německé ceny."
Podle dohody mezi EU a ČR mohou po vstupu země do EU nabývat individuálně hospodařící rolníci z členských zemí unie půdu bez omezení za předpokladu, že ji sami obdělávají a mají v ČR trvalý pobyt.
Do té doby mohou pro cizince kupovat půdu firmy zřízené v České republice podle českého práva nebo čeští občané. Další kandidátské země, například Maďarsko nebo Slovensko, si vyjednaly jiný režim - podmiňují možnost koupit zemědělskou půdu cizími rolníky několikaletým pronájmem této půdy a hospodařením na ní.